Letecký pohled na fotovoltaickou elektrárnu Buštěhrad

Buštěhrad leží poblíž Kladna v rovinaté krajině Středočeského kraje. Fotovoltaická elektrárna Buštěhrad je umístěna na hranici bývalého průmyslového areálu. Díky svému tvaru připomínajícímu ruční palnou zbraň dostaly jména tři hlavní části elektrárny (pažba, spoušť, hlaveň).

Celému leteckému panoramatu dominuje v severním směru ležící bývalá Ocelárna Poldi - Dříň. V severozápadním azimutu vidíme chladicí věže Elektrárny Kladno a na západě je patrné celé město Kladno. Magnetem pro návštěvníky je především místní zámek, Hornické muzeum nebo Sládečkovo vlastivědné muzeum.

Východní směr nabízí pohled na město Buštěhrad, kde návštěvník kromě zámku najde třeba i Muzeum Oty Pavla. Jihovýchodně se rozkládá vesnice Lidice s Národním památníkem a pomníkem obětí z roku 1942. Jižním směrem vidíme vesnice Hřebeč a Netřeby.

V rámci této oblasti se s ohledem na přírodní podmínky jedná o jednu z nejvhodnějších lokalit k umístění zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 4,1 tisíce MJ/m². Pro území přiléhající k průmyslové zóně by se navíc jen velice těžko hledalo alternativní využití.

Elektrárna o instalovaném výkonu 2,396 MW, jejíž výstavba probíhala na jaře a v létě roku 2010, ročně vyrobí množství elektřiny pokrývající spotřebu zhruba 640 domácností ve středních Čechách.

Princip fungování fotovoltaických elektráren:

Přímá přeměna slunečního záření na elektřinu využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla uvolňují elektrony. Základem jsou vlastnosti polovodičových materiálů. Polovodič může mít vodivost buď typu N způsobenou přítomností příměsí dodávajících volné elektrony (negativní nosiče náboje), nebo typu P spojenou s přítomností příměsí zachycující elektrony, po kterých v polovodiči zbydou „volná místa“, jež se chovají jako kladné (pozitivní) nosiče náboje. Díky vlastnostem obou polovodičů vzniká na rozhraní mezi nimi na tzv. P-N přechodu samovolně rozdíl potenciálů, přičemž polovodič typu N je kladný, P záporný. Dopadne-li do oblasti přechodu světelné kvantum, předá svou energii látce: některý elektron díky tomu přejde na vyšší energetickou hladinu a zanechá za sebou „volné místo“, které se chová jako kladný náboj. Oba náboje z vytvořeného páru se v důsledku difuzního rozdílu potenciálů od sebe oddělí – elektron je přitahován do oblasti typu N, „volné místo“ opačným směrem. Dopadá-li na článek proud fotonů, je těchto nábojů mnoho a při uzavřeném elektrickém obvodu protéká proud.

Ilustrace fotovoltaického jevu

Východní část panelového pole

Východní část areálu (tzv. hlaveň) je pokračováním centrální části. Rozkládá se výhradně na svahu pod areálem bývalé Ocelárny Poldi - Dříň a táhne se až k jeho nejvýchodnějšímu okraji.

Centrální část elektrárny

Hlavní část buštěhradské elektrárny (tzv. spoušť) leží na svahu přiléhajícím k areálu bývalé Ocelárny Poldi - Dříň. Řady polí fotovoltaických panelů jsou situovány přímo k jihu. Nosné piloty zaražené do hloubky zhruba 2 metry pod povrchem jsou základnou pro nosiče. Ty nesou vlastní polykrystalické křemíkové panely - technologii pro přímou přeměnu slunečního záření na elektrickou energii. Články se skládají z většího počtu menších polykrystalů a jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 12-15 %. Hlavní kabeláže jsou podzemní, měniče jsou naopak skupinové, aby při náhodném zastínění části pozemku nedocházelo ke snížení výnosu celé elektrárny. Celé zařízení elektrárny je snadno demontovatelné a recyklovatelné.

Kromě přímo dopadajícího záření zvládají panely zpracovat také rozptýlené sluneční světlo. Výsledkem je, že i když se obloha zatáhne, provoz elektrárny na určitý nižší výkon běží dále. V noci ale fotovoltaická elektrárna elektřinu nevyrábí.

Kromě zhruba 400metrového úseku panelových polí na svahu tvoří centrální část buštěhradské fotovoltaické elektrárny také 8 řad polí instalovaných na rovinatém podkladě podél příjezdové cesty k elektrárně. Rozestupy mezi jednotlivými řadami jsou nastaveny s ohledem na eliminaci vzájemného stínění modulů a na možnost projíždění s manipulační technikou, např. na čištění panelů. Mezi řadami modulů a pod nimi je přirozený travnatý povrch. Pod panely ve svahu je povrch vyčištěn od vegetace.

Způsob zapojení fotovoltaických panelů a měničů je proveden s cílem snižování ztrát v rozvodech. Rozvody stejnosměrného proudu jsou realizovány vedením určeným pro fotovoltaické aplikace s odpovídající certifikací a odolností povětrnostním podmínkám včetně UV záření.

Střídače

Střídače - (měniče, invertory) jsou zařízení měnící stejnosměrné elektrické napětí vyráběné solárními panely na střídavé napětí 230/400V. Účinnost přeměny AC/DC ve střídačích vysoko přesahuje 90% hranici. Díky přidaným zařízením také předávají data o vyrobené energii a další hodnoty. Pro vedení produkce od střídačů k rozvodně jsou použity klasické kabely pro střídavý proud.

Spodní část panelů

Nezvyklý pohled nabízí kromě pilotů a nosných podkonstrukcí také nevýrobní strana fotovoltaických panelů a především tzv. kabelové propojky. Tyto stejnosměrné kabely zajišťují propojení jednotlivých výrobních sekcí a odvádějí produkci o stejnosměrném napětí několik set voltů směrem k příslušnému střídači. Veškerý spojovací materiál pro piloty a nosné podkonstrukce je pouze z nerez oceli.

Rozvodna

Srdcem celé elektrárny je rozvodna se vsadou ochranných skříní pro řídicí elektroniku. Do rozvodny se od jednotlivých měničů sbíhá produkce z celé elektrárny. Výkon fotovoltaické elektrárny je poté vyveden zemním kabelovým vedením a napojen do sítě vysokého napětí 22 kV, rozvodna Kladno, uzlová oblast Kladno.

Rozvodné skříně

Zleva vidíme skříň hlavního vypínače celé elektrárny (+J1), dále skříňové usazení pole měření proudu a napětí (+J2) a vypínače pro trafo vlastní spotřeby (+J3).

Následuje skříň tzv. Morického vypínače (+J4), který umožňuje vypnout proud při plné zátěži. Skříň díky digitálnímu displeji pomáhá obsluze sledovat základní provozní veličiny. Díky teploměru lze sledovat i teplotu v místnosti, která by se celoročně neměla vychylovat do extrémů.

Poslední dvojice skříní (+J5, +J6) obsahuje vypínače pro jednotlivá trafa. Drátěný kryt v zádveří ukrývá trafo vlastní spotřeby.

Velín

Kancelář obsluhy fotovoltaické elektrárny je současně velínem celého tohoto ekologického zdroje elektřiny. Specialista provozu má díky nasazení vyspělých technologií a trojici pracovních monitorů možnost on-line sledovat

provoz elektrárny a monitorovat případné výpadky v provozu,
jakékoli pohyby uvnitř i vně celého areálu díky kamerové ostraze
komunikovat s okolním prostředím.

V prostoru velína lze také spatřit desku s klíči od všech zařízení v areálu, nástěnku s přehledem nejdůležitějších předpisů a pravidel bezpečnosti práce a archiv s veškerou provozní dokumentací elektrárny.
Provoz elektrárny je současně rámcově monitorován také z dohledového centra obnovitelných zdrojů v Hradci Králové.

Západní část panelového pole

Západní část areáIu (tzv. pažba) se rozkládá v úzkém pásu území táhnoucího se v severo-jižní orientaci od průmyslového areálu bývalé Ocelárny až téměř k silnici z Buštěhradu do Kladna.

Nápověda

Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.

	přesune vás na přehled elektráren
	přesune vás na hlavní stránku elektrárny
	zobrazí informace o prohlížené části prohlídky
	zobrazí vaši polohu v elektrárně
	zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů
	přiblíží obraz
	oddálí obraz
	posune obraz doleva
	posune obraz nahoru
	posune obraz dolu
	posune obraz doprava
	nápověda
	zapne režim zobrazení na celou obrazovku