Letecký pohled na jadernou elektrárnu Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany je první jadernou elektrárnou v České republice. Patří mezi největší, vysoce spolehlivé a ekonomicky výhodné energetické zdroje ČEZ, a. s. Roční výroba elektrické energie přesahuje 15 TWh, což představuje asi 20 % z celkové spotřeby elektřiny v České republice. V porovnání s ostatními významnými zdroji vyrábí elektrárna Dukovany elektřinu s nejnižšími měrnými náklady.

Třebíčsko z ptačí perspektivy

Panorama Jaderné elektrárny Dukovany je současně i malým přeletem po regionu Třebíčska. Samotné město Třebíč, které je díky své židovské čtvrti a bazilice sv. Prokopa zapsáno na seznamu UNESCO, je slabě patrné v severozápadním azimutu ve vzdálenosti necelých 20 kilometrů. Malebnější krajinný prvek je ovšem co by kamenem dohodil severním a severovýchodním směrem – vodní dílo Dalešice, jehož hladina se objevuje v meandrech. Součástí Vodního díla Dalešice jsou přečerpávací vodní elektrárna Dalešice, průtočná vodní elektrárna Mohelno, nádrž Dalešice a vyrovnávací nádrž Mohelno, kterou pro sebe využívá Jaderná elektrárna Dukovany jako zásobárnu vody. Elektrárny Dalešice i Mohelno současně slouží jako záloha pro případ ztráty napětí v síti a nutnosti najíždět elektrárnu Dukovany tzv. ze tmy. V pahorcích za nádrží Mohelno se nachází jeden z místních unikátů – Mohelenská hadcová step, která požívá statut rezervace již od roku 1933. Hadec coby silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumuluje teplo. Nad oběma díly pak vystupuje Zelený kopec (491 m. n m.) se 42 metrů vysokou rozhlednou Babylon z 19. století. Západním směrem nalezneme město Hrotovice s barokním zámečkem, jihovýchodně pak obec Rouchovany s rybníkem Olešná. Pásmo zeleně v jižním směru tvoří Přírodní park Rokytná se stejnojmennou říčkou protékající lesními zákoutími. Východní směr zavede naše zraky k obcím Horní a Dolní Dubňany, na horizontu pak do krajiny kolem města Moravského Krumlova.

Areál a historie Jaderné elektrárny Dukovany

V Jaderné elektrárně Dukovany jsou instalovány čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440/213, které jsou chlazeny a moderovány speciálně upravenou vodou. Každý ze čtyř reaktorů má tepelný výkon 1444 MW, což odpovídá elektrickému výkonu 510 MW.

Elektrárna je uspořádána do dvou hlavních výrobních dvojbloků. Ke každému z nich patří dva reaktory, čtyři turbíny s generátory, čtyři chladící věže a další potřebná zařízení pro výrobu elektřiny.

V areálu Jaderné elektrárny se nacházejí tři samostatná jaderná zařízení: prvním jsou čtyři reaktory, dalším jsou dva sklady použitého jaderného paliva a posledním jaderným zařízením je úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů, které je ve vlastnictví státní organizace SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů).

Historie Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) sahá do počátku 70. let, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě jaderných bloků s výkonem 1760 MW.

První reaktorový blok byl v Dukovanech uveden do provozu v květnu 1985, druhý a třetí v roce 1986 a poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Elektrárna tak dosáhla maximálního projektového výkonu 1760 MW. Spuštění dvou jaderných bloků – druhého a třetího – v jediném roce v jedné lokalitě je zcela unikátní a doposud se ve světě neopakovalo. Více než 80 % použitých zařízení je vyrobeno v ČR.

Od roku 1985 do září roku 2014 vyrobila elektrárna více než 375 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice.

Hlavní vstup do elektrárny

V budově vpravo od hlavního vstupu do elektrárny se nachází informační centrum pro laickou i odbornou veřejnost.

Prostor za hlavním vstupem do elektrárny

Jedná se o tzv. střežený prostor elektrárny, do kterého se dostanou pouze osoby, které splnily podmínky nutné pro vydání vlastní vstupní karty, nebo osoby, kteréposkytly potřebné údaje, prošly důkladnou kontrolou fyzické ochrany a vchází za doprovodu oprávněných osob. Vstup do elektrárny je povolen pouze osobám starším 15 let. Kontrole v prostoru vjezdové brány jsou podrobena také všechna auta, která do elektrárny přijíždějí nebo která elektrárnu opouštějí.

Pohled na administrativní budovu, která je pochůzkovým mostem propojena se strojovnou prvního dvojbloku.

Vyvedení elektrického výkonu

Na severní straně elektrárny je pomocí osmi vedení o napětí 400kV vyvedeno 2000 MW elektrického výkonu. Každý z osmi 250 MW turbogenerátorů má svůj transformátor. Vyrobená elektřina se z elektrárny odvádí do rozvodny Slavětice. Do elektrárny se naopak přivádí rezervní napájení, a to ze dvou směrů, z Oslavan a ze Slavětic, linkami 110 kV.

Komín

Jaderná elektrárna Dukovany má i tři komíny, ze kterých se ale nikdy nekouří. Jsou to dva ventilační komíny u budov reaktorů, které sbírají vzdušniny zkontrolovaného pásma, tzn. místností, kde se může vyskytnout zvýšená radioaktivita. Pokud vzdušniny splňují povolené limity pro plynné výpustě, odchází přes ventilační komíny do ovzduší. Kontrolované vypouštění plynných výpustí je zajištěno podtlakem ve ventilačním systému. Třetí komín patří k bývalé kotelně, která byla v provozu pouze v době výstavby elektrárny pro výrobu tepla potřebného k prohřívání technologií před najetím bloku.

Úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů

Jedná se o jedno ze čtyř úložišť radioaktivních odpadů, které se nachází na území České republiky. Je největší a svou konstrukcí i bezpečností odpovídá úložištím v západoevropských zemích. V trvalém provozu je od roku 1995. Úložiště je povrchové a tvoří jej 112 dobře odizolovaných železobetonových jímek. Celkový objem úložných prostor 55 000 m³ (asi 180 000 sudů o objemu 200 l) je dostatečný pro přijetí všech radioaktivních odpadů z JE Dukovany i JE Temelín nejen po dobu jejich životnosti. Všechny zde ukládané odpady musí splňovat podmínky přijatelnosti pro uložení. Ukládají se tu radioaktivní odpady pevné i kapalné, Pevné odpady,jako jsou například kontaminované ochranné pomůcky, čistící textilie, balící a elektroinstalační materiály aj., se lisují do sudů. Kapalný odpad se po projití bitumenační linkou skladuje také v uzavřených sudech. Až pět naplněných sudů je ještě jednou slisováno superlisem do jednoho dvousetlitrového sudu. Objem nízko a středně radioaktivních odpadů produkovaných oběma jadernými elektrárnami je velmi nízký. Každá kapacitně zaplněná jímka úložiště se následně prolije betonem, zakryje se betonovými překlady a později bude zahrnuta hlínou a osázena trávou. Nízko a středně radioaktivní odpady se rozpadají zhruba za 300 let. Poté může úložiště zmizet i z map, protože už není nebezpečné.

Nyní je zaplněna zhruba čtvrtina kapacity úložiště. Úložiště je projektováno i na to, aby pojalo i nízko a středně radioaktivní části elektrárny Dukovany a Temelín po ukončení jejich provozu.

Prostor mezi chladicími věžemi

Čtyři chladicí věže na západní straně areálu jsou prioritně určené pro chlazení oteplených vod z prvního dvojbloku. Lze je propojit s chladicím systémem věží východních. Každá z chladicích věží má pod sebou bazén. Parametry věží: výška 125 m ,průměry od spodu: 90, 56 a 60 m. Parametry bazénu: průměr 90 m, hloubka 2,8 m.

V chladicí věži

Chladicí věž je součástí terciárního okruhu výrobního bloku. Jedná se o subtilní železobetonovou stavbu ve tvaru rotačního hyperboloidu. Slouží k zajištění dostatečného tahu vzduchu pro chlazení vody terciárního okruhu. Úkolem terciárního okruhu je nejen odebrat v kondenzátorech teplo páře, která roztočila turbínu, ale také vytvořit v nich co největší podtlak, aby účinnost turbín byla co nejvyšší. Čím nižší je teplota chladicí vody v terciárním okruhu, tím vyšší je podtlak v kondenzátoru. Dalšími zařízeními tohoto okruhu jsou oběhová čerpadla, potrubí a kanály chladicí vody. Ve spodní části chladicí věže je kruhový bazén, v němž se ochlazená voda shromažďuje a čerpadly je dopravována zpět do kondenzátoru turbín.

Fotografie zachycuje chladicí věž, ve které právě probíhá výměna vnitřních vestaveb pro další desetiletí spolehlivého provozu. Původní dřevěné vestavby vydržely 28 let a jsou nahrazovány kompozitními, jež by měly vydržet nejméně dalších 30 let.

Vestavby jsou v podstatě žaluziový systém, na který se kapky vody přilepí a stečou dolů. Zabraňují tedy kapkám vody, aby odlétly a ztrácely se do okolí.Pod žaluziovým systém věže jsou rozlivy vody, z nichž prší voda ohřátá v kondenzátorech turbín. Zdola proti ní proudí studený vzduch z okolí. Díky tomu vzniká tzv. komínový efekt, který ve věžích udržuje trvalé intenzivní proudění.

Elektrárna spotřebuje při 100% výkonu každou vteřinu 1,2 m³ vody. Každá z osmi věží tedy odpaří 150 l / s.

Centrální čerpací stanice

Provoz jaderné elektrárny je závislý na velkém množství vody, která je využívána k technologickým účelům. Vodní hospodářství zajišťuje nejenom přívod surové vody z Vodního díla Dalešice, její úpravu na požadovanou kvalitu a doplňování jednotlivých okruhů, ale i sběr jednotlivých druhů odpadních vod, jejich přečištění a organizované vypouštění zpět.

Centrální čerpací stanice - spodní patro

V Jaderné elektrárně Dukovany se nachází dvě centrální čerpací stanice. Každá slouží jednomu dvojbloku a jsou v ní umístěna čerpadla sloužící k dopravě cirkulační chladicí vody, technické vody důležité i nedůležité a čerpadla požární vody. Výkon jednoho cirkulačního čerpadla je při tlaku 0,35 MPa na výtlaku 38 - 50 000 m³/hod. Regulace se provádí natáčením lopatek oběžného kola v rozsahu 0 – 9 stupňů.

Jídelna

V dukovanské jídelně se při běžném pracovním dnu vydá přibližně 1 400 porcí obědů. Zdaleka nejoblíbenějším jídlem je smažený řízek. Nejčastěji si však zaměstnanci elektrárny mohou pochutnat na guláši v nejrůznějších variantách, ke kterému se podává na čtyři tisíce plátků knedlíků, tj. přibližně 400 knedlíkových šišek.

Stravování zaměstnanců v dukovanské elektrárně zajišťuje celkem 64 pracovníků, tedy 5,5 % ze všech pracovníků na elektrárně.

Strojovna - pohled svrchu

Dva reaktorové bloky mají společnou strojovnu se čtyřmi turbínami, každá o výkonu 255 MW. Turbína a generátor jsou na jednotné hřídeli a otáčejí se rychlostí 3000 otáček za minutu. Ve strojovně jsou pod turbínami umístěny kondenzátory, v nichž se ochlazuje a zkapalňuje pára po roztočení turbíny. Dále zde můžeme vidět například nízkotlaké a vysokotlaké regenerační ohříváky či kondenzátní čerpadla.

Sekundární okruh

Sekundárním okruhem v jaderné elektrárně je nazýván systém zařízení, umožňující přeměnu tepelné energie páry v mechanickou rotační energii. Základními zařízeními tohoto okruhu jsou: turbína, kondenzátor, kondenzátní a napájecí čerpadla a regenerační ohříváky.

Kondenzátor

Kondenzátor slouží k ochlazení páry, která roztočila parní turbínu. Je umístěn ve spodní části turbíny, kde těsně přiléhá k jejím nízkotlakým dílům. Pára opouštějící turbínu prochází mezi trubkami, jimiž protéká chladicí voda terciárního okruhu, a na jejich povrchu kondenzuje. Zkondenzovaná pára (kondenzát) je kondenzátními čerpadly přes úpravu kondenzátu, regenerační výměníky, napájecí nádrže a odplyňováky dopravována zpět do parogenerátorů.

Strojovna mezi bloky - + 9,6 m

Turbína a generátor

Turbína je rotační tepelný motor, v němž se vnitřní energie páry přeměňuje na rotační mechanickou energii rotoru turbíny. U rovnotlakých turbín se tlakový spád páry mění v rozváděcích lopatkách statoru na kinetickou energii páry, která je předávána prostřednictvím oběžných lopatek rotoru. Rotor turbíny je spojen jednotnou hřídelí s rotorem generátoru, v němž se mění kinetická energie rotoru na energii elektrickou.

Strojovna

Kondenzátní a napájecí čerpadla

Kondenzátní čerpadla slouží k čerpání kondenzátu z kondenzátorů turbín přes nízkotlaké regenerační ohříváky do napájecí nádrže s odplyňováky. Odtud pak dopravují Napájecí čerpadla odplyněnou napájecí vodu přes vysokotlaké regenerační ohříváky do parogenerátorů a současně zvyšují tlak napájecí odplyněné vody na tlak generované páry.

Nízkotlaké a vysokotlaké regenerační ohříváky

Jedná se o tepelné výměníky, ve kterých pára z neregulovaných odběrů turbíny předává své kondenzační teplo kondenzátu nebo napájecí vodě parogenerátorů. V nízkotlakých regeneračních výměnících se kondenzát postupně ohřeje tak, aby mohl být po projití napájecí nádrží a odplyňováky zbaven plynů v něm rozpuštěných. Ve vysokotlakých regeneračních ohřívácích je odplyněná napájecí voda dohřívána a poté je vracena do parogenerátorů.

Strojovna - 0 m

V této části strojovny najdeme pomocné systémy turbosoustrojí a sekundárního okruhu jako např. blokovou úpravu kondenzátu. Ve strojovně se nachází zařízení, která jsou položena i níže.

Prostor hlavního parního kolektoru - + 14,7 m

Každý dvojblok Jaderné elektrárny Dukovany má jeden hlavní parní kolektor, který je rozdělen na jednotlivé bloky. Do něj je přivedena pára z dílčích parogenerátorů.

Na hlavní parním kolektoru jsou umístěny ventily přepouštěcích stanic do atmosféry, které mají za úkol v případě prudkého nárůstu tlaku páry část upustit do atmosféry, a tím snížit tlak páry. Nejdůležitějším úkolem hlavního parního kolektoru je přivést páru z parogenerátorů do vysokotlakých dílů parní turbíny. Před blokem rychlozávěrných a regulačních ventilů jsou ventily přepouštěcích stanic do kondenzátoru, jež v situaci, kdy prudce roste tlak, přepouštějí část páry do hlavního kondenzátoru.Jejich čas ale přichází i v případě odstavení turbíny (např. při odstavení reaktoru).

Vstup do kontrolovaného pásma

Kontrolovaným pásmem jsou v Jaderné elektrárně Dukovany nazývány prostory, kde se pracuje s radioaktivními látkami (nebo jinými zdroji ionizujícího záření) a kde je třeba dodržovat režim ochrany osob před ionizujícím zářením. Každý, kdo vstupuje do kontrolovaného pásma, musí projít přes hygienickou smyčku, kde se převleče do speciálního oblečení určeného pro pohyb v kontrolovaném pásmu a dále se musí vybavit osobním dozimetrem. Při výstupu z kontrolovaného pásma je povinností každého pracovníka odevzdat dozimetr, projít přes dozimetrickou kontrolu a opět i hygienickou smyčku.

Chodba kontrolovaného pásma

Kontrolované pásmo nejsou pouze budovy reaktorů nebo budovy, kde se třídí a zpracovávají radioaktivní odpady vzniklé provozem elektrárny, ale je to také systém chodeb, kde se nachází obslužné, poloobslužné i neobslužné prostory, se zařízením primárního okruhu.

Uzel čerstvého paliva

Prostor na reaktorovém sále, ve kterém se skladují čerstvé palivové kazety, které jsou po transportu do elektrárny podrobeny kontrole a následně zde zůstávají uloženy do doby, než budou zavezeny do reaktoru.

Jednou za rok, při odstávce, se část paliva v reaktoru mění za čerstvé. V dukovanských reaktorech je to asi pětina paliva – 72 kazet. Palivové soubory jsou šestihranné a více než 2,5 m dlouhé. Zásoba uloženého paliva vystačí reaktoru na několik let.

Reaktorový sál

Reaktorový sál je místo, kde se nachází v šachtách dva reaktory. Jejich kulatá víka můžeme vidět Nna protilehlých stranách reaktorového sálu na tzv. postamentech. V sousedství šachet reaktoru leží další dvě šachty. Tou blíže k reaktoru je bazén použitého paliva a v poslední šachtě bývá umístěn buď kontejner CASTOR na použité palivo, pokud se vyváží z bazénu do skladu s použitým palivem, anebo je tam zásobník s čerstvým palivem, pokud se doplňuje palivo do aktivní zóny reaktoru.V době odstávky se kvůli výměně paliva v reaktoru musí nejprve odstranit víka z šachty reaktoru i z bazénu s použitým palivem.Poté se odstraní hradítka, která dělí jednotlivé šachty během provozu, z reaktoru se vytáhnou vnitřní vestavby a všechny tři šachty na postamentu se zalijí vodou spolu s kyselinou boritou. Jedním z úkolů této vody je stínit personál před radioaktivním zářením paliva. Veškeré manipulace s palivem se provádí speciálním strojem, který se nazývá zavážecí stroj. Vidět jej můžeme vpravo vzadu pod portálovým jeřábem. Závažecí stroj je jedním ze zařízení, které se využívá pro oba dva reaktory. Dále si můžete všimnout dvou velkých portálových jeřábůumístěných pod střechou budovy.Mají možnost pohybovat se nad celým reaktorovým sálem.avyužívají se pro manipulace s těžkým zařízením, např. s kontejnery CASTOR na použité palivo.

Modernizace

Chceme-li elektrárnu provozovat co nejdéle a hlavně bezpečně, je nutné její jednotlivé části průběžně modernizovat a vyměňovat. U každého zařízení je tomu jinak. Například čerpadla, potrubí, elektrické součásti a regulátory se vyměňují jednou za deset let. Elektronika vydrží zhruba 15 - 20 let, a pak je nahrazena modernější. Samotné budovy vydrží přes 100 let a reaktor, který nelze vyměnit, 70 až 80 let. Velké komponenty tak určují skutečnou životnost elektrárny. Modernizace zařízení je i příležitostí ke zvýšení efektivity výroby elektřiny. K tomu došlo v Dukovanech v letech 2005-2012, kdy se zvýšil výkon jednotlivých bloků z původních 440 MW na 510 MW.

Barbotážní kontejnment

Každý blok Jaderné elektrárny Dukovany má několik bariér proti úniku radioaktivních látek do prostorů elektrárny i okolí v případě havárie. Prvními dvěma bariérami jsou těsnost paliva a jeho pokrytí, další jsou hermetické boxy a poslední bariérou je barbotážní kontejnment. Ten slouží pro snížení přetlaku radioaktivní páry v případě, že by nastala největší projektová havárie, což je roztržení potrubí s chladicí vodou v primárním okruhu. Nejprve by byla radioaktivní pára ještě v hermetických boxech ochlazována pomocí sprchového systému a poté by se dostala do žlabů napuštěných vodou spolu s kyselinou boritou v barbotáži. Vzácné plyny by byly na stejném místě zachytávány v plynojemech ve žlabech, tím by se potlačil přetlak a všechna radioaktivita by zůstala uvnitř kontejnmentu.

V hermetických boxech jsou i rekombinátory vodíku, které předcházejí hromadění vodíku jeho pokojným „spalováním“ na platinových katalyzátorech a zabraňují tak výbuchu. Vodík je výbušný ve vzduchu již při 4% koncentraci. Rekombinátory však umí vodík likvidovat už při minimální koncentraci.

Reaktorový sál 1

Jaderný reaktor

Reaktor je „srdcem“ primárního okruhu jaderné elektrárny a pro své fungování potřebuje především jaderné palivo, chladivo, moderátor a řídící systémy. Tvoří jej ocelová tlaková nádoba opatřená odnímatelným víkem, uvnitř které se nachází aktivní zóna. V ní je uspořádáno jaderné palivo (obohacený uran obsahující téměř 4,5 % izotopu U²³⁵)a systémy pro řízení a kontrolu štěpné reakce. Aktivní zóna reaktoru je složena nejen z 312 palivových kazet, kdy každá je tvořena 126 palivovými proutky s hermeticky uzavřeným palivem, ale také z 37 regulačních kazet s palivovou částí. Výška aktivní zóny je 2,5 m, průměr 2,88 m. Palivová vsázka v jednom reaktoru má hmotnost 42 t. V tlakovodním reaktoru se přeměňuje energie uvolněná ze štěpícího jádra na tepelnou energii pomocí pomalých neutronů. Pokud se atom uranu 235 setká s pomalým neutronem, dojde k jeho rozštěpení na 2 atomy lehčích prvků, a na 2 až 3 rychlé neutrony. Současně dojde k uvolnění energie ve formě gama záření a tepla. Při štěpení však vznikají pouze rychlé neutrony. Mají-li vyvolat další štěpení, musí se jejich energie snížit. Zpomalení zařídí moderátor, kterým je chladící voda obklopující palivo pod tlakem 12,25 MPa. K regulaci (zvyšování a snižování) výkonu reaktoru se využívá regulačních kazet, které obsahují látku pohlcující neutrony - bór. Pokud je regulační kazeta spuštěna do dolní polohy, je v aktivní zóně část pohlcující neutrony a snižujeme výkon. Při vytahování kazety se do aktivní zóny postupně zasouvá její dolní polovina obsahující jaderné palivo a tím dochází ke zvýšení výkonu reaktoru.

Reaktorový sál 2

Zavážecí stroj

V reaktoru se vyměňuje jedna pětina palivových kazet ročně. Při odstávce po sundání vík ze šachet reaktoru a bazénu použitého paliva na postamentu, roztěsnění reaktoru, vytaženíjeho vnitřních vestaveb, vyjmutí hradítek mezi šachtami a po jejich zaplavení vodou spolu s kyselinou boritou, najede nad reaktor speciální zavážecí stroj. Teleskopickým ramenem postupně vyjme z aktivní zóny po jedné kazetě pětinu použitých, zbylé přeskládá a zaveze na uvolněná místa ze zásobníku čerstvé palivo. Vše se děje podle předem stanoveného plánu. Použité kazety uloží do bazénu skladování použitého paliva vedle reaktoru. Dokončení výměny paliva ověří komisaři vykonávající dozor. Od roku 2015 přejdou dukovanské reaktory na šestiletý palivový cyklus.

Primární okruh

Primární okruh Jaderné elektrárny Dukovany je tvořen jedním reaktorem a šesti cirkulačními smyčkami. Součástí každá smyčky je cirkulační potrubí (studená a horká větev), hlavní cirkulační čerpadlo a parogenerátor.Na jedné ze šesti smyček se pak nachází ještě kompenzátor objemu. Chladicí voda primárního okruhu nucenou cirkulací (pomocí čerpadel) odvádí teplo vzniklé v reaktoru při štěpení do parogenerátoru. Zde ho předá přes teplosměnnou plochu vodě sekundárního okruhu, a vrací se zpět do reaktoru. Jde tedy o uzavřený okruh.

Hlavní cirkulační (oběhové) čerpadlo

Hlavní cirkulační čerpadlo se nachází na studené větvi cirkulační smyčky a zajišťuje oběh chladiva primárním okruhem v množství odpovídajícím tepelnému výkonu reaktoru. Konstrukčně se jedná o vertikální odstředivé ucpávkové čerpadlo poháněné asynchronním elektromotorem.

Kompenzátor objemu

Objem chladiva v primárním okruhu je několik stovek krychlových metrů, je proto nutné počítat s teplotní roztažností vody při zahřátí. Kompenzátor objemu je svislá ocelová tlaková nádoba, velikostí srovnatelná s tlakovou nádobou reaktoru, připojená potrubím k horké větvi jedné ze smyček primárního okruhu. Kromě kompenzace teplotních objemových změn chladiva slouží kompenzátor objemu i k regulaci tlaku primárního chladiva pomocí vestavěných elektroohřívačů či sprch. Proti překročení přípustné hodnoty tlaku v primárním okruhu je kompenzátor objemu vybaven pojistnými ventily.

Parogenerátor

Tlakový horizontální výměník, ve kterém voda primárního okruhu (v parogenerátoru proudící v tlakových trubkách) předává své teplo vodě sekundárního okruhu. Protože teplota vody okruhu primárního je vyšší než teplota varu vody sekundárního okruhu (tlak vody v primárním okruhu je totiž více než dvojnásobný proti tlaku vody či páry sekundárního okruhu), dochází v parogenerátoru k intenzivnímu vývinu páry, která se vede parovodem na turbínu.

Potrubí cirkulačních smyček primárního okruhu

V každé cirkulační smyčce propojuje reaktor a parogenerátor nerezové potrubí o průměru 500 milimetrů a síle stěny 32 mm. Část potrubí mezi reaktorem a parogenerátorem, kterým proudí ohřátá voda z reaktoru do parogenerátoru, se nazývá horká větev. Druhá část potrubí, odvádějící vodu z parogenerátoru přes hlavní cirkulační čerpadlo do reaktoru, je nazývána studenou větví primárního okruhu. Pro snížení tepelných ztrát je potrubí opatřeno tepelnou snímací izolací.

Velín

Každý ze čtyř reaktorových bloků je řízen ze samostatného velínu - blokové dozorny. Snímek je z plno rozsahového simulátoru, který je věrnou kopií skutečné blokové dozorny a do všech detailů simuluje její veškeré funkce. Simulátor blokové dozorny slouží Pro pro výcvik personálu na elektrárně od roku 1999. Pravidelně se na něm od ledna 2001 školí vybraný personál elektrárny, a to operátoři primárního a sekundárního okruhu, vedoucí reaktorového bloku, směnoví a bezpečnostní inženýři. Základní příprava operátorů trvá více než dva roky. Každoročně musí ze zákona operátoři absolvovat výcvik na simulátoru a každé dva roky opětovně skládají státní zkoušky.

Velín - blackout

V situaci, kdy je elektrárna bez napájení se mění i fungování a vizuální podoba velína. S potemnělým prostorem celého sálu ostře kontrastují zářící kontrolky a monitory., Jjejich napájení je zajištěno ze záložního zdroje. Obecně totiž při tomto stavu platí, že nejdůležitější zařízení v elektrárně zůstává napájeno z akumulátorových baterií s kapacitou nejméně dvě hodiny.

Vyhlašuje se stav blackout na reaktorovém bloku. Okamžitě odchází požadavek na energetické dispečinky v Praze, v Brně a v Ostravě o podání napájení z vnější sítě 400 kV nebo 110 kV z jakéhokoli zdroje v ČR nebo ze zahraničí. Pro dispečinky je řešení stavu blackout jaderného bloku nejvyšší prioritou i podle zákona.

Vyzkoušenou a spolehlivou variantou podání napětí je využití blízkého Vodního díla Dalešice se spodní nádrží Mohelno. Při blackoutu soustavy ČR se automaticky připraví malá vodní turbína průtočné vodní elektrárny Mohelno, která na povel podá elektrické napájení na některou ze čtyř velkých (4x120 MW) turbíny přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, ta se v případě potřeby rozběhne a podá napájení přes rozvodnu Slavětice do Dukovan. Tomu se říká blackstart – nebo-li start ze tmy. Uvedená schopnost je na Dalešicích pravidelně zkoušena a certifikována pro všechny čtyři turbíny. V letech1994 a 2004 byla provedena ostrá zkouška s propojením do Dukovan, včetně rozjezdu důležitých spotřebičů. Zkoušky byly úspěšné a potvrdily, že Dukovany by za pomocí Dalešic dokázaly zabezpečit nejenom svoje reaktory, ale dokonce i obnovit energetickou soustavu.zabezpečit svoje reaktory, ale dokonce i obnovit energetickou soustavu.

Opuštění kontrolovaného pásma

Kontrolovaným pásmem jsou v Jaderné elektrárně Dukovany nazývány prostory, kde se pracuje s radioaktivními látkami (nebo jinými zdroji ionizujícího záření) a kde je třeba dodržovat režim ochrany osob před ionizujícím zářením. Při výstupu z kontrolovaného pásma je povinností každého pracovníka odevzdat dozimetr, projít přes dozimetrickou kontrolu a hygienickou smyčku.

Prádelna

V dukovanské prádelně se při běžné směně vypere 350 kg prádla, tj. oblečení zaměstnanců kontrolovaného pásma. Během odstávek se množství prádla zvyšuje na 800 kg za směnu, kvůli opakovaným vstupům velkého počtu lidí do kontrolovaného pásma. Prádlo se pere v chemicky upravené demineralizované vodě a ve speciálním pracím prostředku. Po vysušení prochází prádlo měřením povrchové kontaminace.

V roce 2013 se v dukovanské prádelně vypralo 105 010 kg prádla, tj. hmotnost srovnatelná s více než čtyřmi naloženými kamióny o hmotnosti 25 tun. Dukovanská prádelna zaměstnává 5 pracovnic. Každá musela v roce 2013 vyprat prádlo o hmotnosti více než 21 tun.

Prádelna - žehlírna

V dukovanské prádelně se při běžné směně vypere 350 kg prádla, tj. oblečení zaměstnanců kontrolovaného pásma. Během odstávek se množství prádla zvyšuje na 800 kg za směnu kvůli opakovaným vstupům velkého počtu lidí do kontrolovaného pásma. Prádlo se pere v chemicky upravené demineralizované vodě a ve speciálním pracím prostředku., Po vysušení prochází prádlo měřením povrchové kontaminace.

V roce 2013 se v dukovanské prádelně vypralo 105 010 kg prádla, tj. hmotnost srovnatelná s více než čtyřmi naloženými kamióny o hmotnosti 25 tun. Dukovanská prádelna zaměstnává 5 pracovnic. Každá musela v roce 2013 vyprat prádlo o hmotnosti více než 21 tun.

Sklady použitého paliva

Sklady použitého paliva tvoří dvě haly. První hala byla uvedena do provozu v roce 1995 a její kapacita je 60 kontejnerů typu Castor. Byla první stavbou v České republice, pro kterou se už v roce 1992 dělala EIA, tj. posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Hala byla po 15 letech provozu naplněna, a proto byla postavena druhá hala o kapacitě 133 kontejnerů Castor.

Kontejner Castor je válcová tlustostěnná nádoba z tvárné litiny o váze 110 tun.,Je vysoká 4,10 m a v průměru má 2,60 m. Na povrchu je kontejner žebrovaný kvůli lepšímu odvodu zbytkového tepla.Uvnitř konteneru je bórová mříž, do které se vejde 84 použitých palivových kazet (cca 10 tun použitého paliva. Kontejner je uzavřen systémem tří vík. Dovnitř kontejneru a mezi první dvě víka se tlakuje hélium, inertní plyn, který dobře vede teplo a zároveň nereaguje s kazetami, které prošly štěpením. Sklady jsou považovány za kontrolované pásmo, protože se zde skladuje použité palivo. Kontejnery se do skladů přepravují po železnici na speciálním vagónu. Vlak vyjíždí po kolejích z koridoru reaktorového sálu vraty vedle ventilačního komína. Tudy se také přiváží čerstvé palivo pomocí kamionu a prázdné Castory na reaktorový sál. Po příjezdu do skladu přemístí portálový jeřáb kontejner z vagónu do přijímací kontrolní místnosti. Zde probíhá kontrola těsnosti. Poté je kontejner portálovým jeřábem převezen do skladovací části, kde je napojen na různá měření, např. tlaku a teploty. Přeprava kontejnerů probíhá za přísných pravidel. Každý kontejner má technický průkaz pro skladování i přepravu. Pokud by došlo k požáru, musí kontejner vydržet v přímém ohni minimálně 30 minut bez zvýšení teploty uvnitř o víc než 10° C.

K ochlazování kontejnerů se ve skladech využívá přirozené cirkulace vzduchu. Studený vzduch přichází do hal spodními žaluziemi po obvodu budov a vychází žaluziovými systémy v jejich střechách. Palivo v kontejnerech vydává teplo v důsledku radioaktivních rozpadů nestabilních izotopů zbylých po štěpení. Intenzita rozpadů a vývinu tepla se postupně snižuje tak, jak se snižuje i radioaktivita náplně. Povrchová teplota prvních uskladněných kontejnerů se v závislosti na venkovní teplotě pohybuje mezi 20 – 25° C.

Použité palivo není odpadem v pravém slova smyslu. Obsahuje stále více jak 96 % nevyužité energie. Považuje se tedy zarecyklovatelnou surovinu, kterou lze vyčistit od rozpadajících se štěpných produktů a vyrobit z ní palivo nové. V současnosti je přepracování paliva dražší, než výroba paliva z vytěženého uranu. Meziskladování je proto přechodné než další vývoj ukáže, jak jej dále dobře využít. Použité palivo obsahuje i plutonium, které je Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) sledováno jako potenciální vojenský materiál. Proto hospodaření s použitým palivem podléhá přísným mezinárodním kontrolám.

Dieselgenerátory

K tomu, aby mohla být Jaderná elektrárna Dukovany provozována, potřebuje zhruba 9 % elektrické energie z toho, co sama vyrobí. Elektrickou energii si pro sebe ze sítě vrací každý blok přes odbočkové transoformátory vlastní spotřeby. Pokud by se nepodařilo bloku takto energii odebrat, má pro sebe v záloze tři dieselgenerátory, každý o výkonu 2,8 MW. Pro bezpečnost dostačuje pouze jeden dieselagregát. V záloze jsou vždy další dva pro případ, že by vyvstal nějaký další problém.

Nově byly v elektrárně, jako jedno z opatření po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, nainstalovány dva další AAC dieselgenerátory. Jsou díky svým technickým i provozním parametrům unikátním zařízením, které je schopno zcela samostatného provozu. Budou sloužit jako záloha pro případ, že by elektrárna přišla o veškeré možnosti napájení, kterých je v současnosti 19 způsobů. Každý z AAC dieselgenerátorů je určen pro jeden dvojblok, ale v případě potřeby je možné jejich propjení. Tyto generátory, každý o výkonu 3,2 MW, spotřebují při 100% jmenovitém výkonu celkem 787 l nafty za hodinu. Celé zařízení se skládá ze tří kontejnerů a příslušenství.

Bezpečnostní systémy - dieselgenerátory - pohled svrchu

V Jaderné elektrárně Dukovany jsou všechny důležité řídící i bezpečností systémy nezávisle na sobě trojnásobně jištěny. Záloha je tedy 200 %.

Budova zpracování radioaktivních odpadů

Radioaktivní odpady jsou nevyužitelné radioaktivní látky a nepoužitelné předměty. Aby se snížilo jejich množství k uložení, klade se důraz na snížení jejich objemu. Provozem jaderné elektrárny vznikají pevné a kapalné radioaktivní odpady. V Dukovanech se kapalné radioaktivní odpady nejprve ze sběrných jímek proženou přes odparky, vznikne tzv. koncentrát (zahuštěné soli) a ten se poté zpracovává tzv. bitumenací, což je jeho zafixovánído asfaltu odolnému vůči vodě. Tato směs se napustí do 200 l sudů a nechá se ztuhnout. Následně se naplněné sudy uloží v úložišti nízko a středně radioaktivního odpadu v areálu elektrárny.

Čerpací stanice surové vody

Jedná se o čerpací stanici surové vody u dolní nádrže Vodního díla Dalešice a vyrovnávající vodojem. Oba objekty jsou důležité z hlediska zásobování Jaderné elektrárny Dukovany vodou. Čerpadla o výkonu 1440 m³/hod a tlaku 1,32 MPa vytlačí surovou vodu ze spodní nádrže Vodního díla Dalešice (Mohelna) do gravitačního vodojemu. Odtud pak voda teče samospádem podzemním potrubím do areálu Jaderné elektrárny Dukovany, kde se dál upravuje pro její vlastní potřeby.

Nápověda

Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.

	přesune vás na přehled elektráren
	přesune vás na hlavní stránku elektrárny
	zobrazí informace o prohlížené části prohlídky
	zobrazí vaši polohu v elektrárně
	zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů
	přiblíží obraz
	oddálí obraz
	posune obraz doleva
	posune obraz nahoru
	posune obraz dolu
	posune obraz doprava
	nápověda
	zapne režim zobrazení na celou obrazovku