Letecký pohled na Paroplynovou elektrárnu Počerady
Mezi Krušnými horami a Českým středohořím
Počeradský energetický areál leží v blízkosti stejnojmenné obce v Ústeckém kraji, přibližně uprostřed trojúhelníku vytýčeného městy Louny, Žatec a Most. Rovinatá krajina díky výškovému panoramatickému záběru skýtá spektakulární výhledy zejména na severozápadě, kde se ve vzdálenosti 25 kilometrů zřetelně rýsuje hlavní hřeben Krušných hor. Ještě před ním jsou však patrná města Chomutov a (v severním azimutu) Most. Od východu k severovýchodu se vypínají vrcholky CHKO České středohoří s dominantními kopci Oblík (509 m. n. m.) a Milá (510 m. n. m. – právě zde je možné získat vrcholové razítko, na kterém nechybí ani počeradská elektrárna). Pouhých 5 km jižně leží Postoloprty s Rakovnickou a Plaskou pahorkatinou v pozadí. Zhruba 10 kilometrů na jihovýchod za Lenešickým rybníkem padne oko pozorovatele na někdejší královské město Louny.
Elektrárna a PPC Počerady
Energetický areál v Počeradech je spolehlivým producentem elektřiny a tepla více než 40 let. Historii začala psát uhelná elektrárna se čtyřmi 200MW bloky, která zahájila provoz v letech 1974 – 1975. Elektrárna Počerady byla postavena jako první 200 MW elektrárna a po první etapě výstavby byly uvedeny do provozu v letech 1970 – 1971 první 4 bloky. V roce 1977 byly uvedeny do povozu poslední 2 bloky druhé etapy výstavby. V prvních letech provozu – do roku 1980 byla elektrárna zásobována uhlím z lomu Třískolupy, který se nacházel v bezprostředním sousedství elektrárny. Od roku 1980 je elektrárna zásobována uhlím ze 7 km vzdáleného dolu Vršany. Elektrárna nezásobuje okolí (kromě vlastní lokality Počerady) teplem. Zajímavostí této elektrárny je fakt, že původně se počítalo s její instalací v Egyptě. Z tohoto kontraktu ovšem v 50. letech 20. století sešlo a africký projekt byl nakonec využit u Počerad. Z toho vyplývá řada zajímavostí - strojovny bloků z montovaného železobetonu nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, které jsou odděleny od ostatních turbosoustrojí.
Nástup 21. století znamená mj. i diverzifikaci zdrojů. Jednou z preferovaných forem se v první dekádě po roce 2000 jeví také paroplynový cyklus. Paroplynové elektrárny jsou vysoce flexibilním zdrojem, který je schopný stabilizovat elektrizační soustavu a rychle tak vyrovnávat spotřebu elektřiny s její výrobou. Jejich provozem se vykrývají špičky ve spotřebě elektřiny. Tento zdroj může být připojen k síti za několik minut po spuštění. Rychlejší už jsou jen vodní elektrárny. Výhodou paroplynového oběhu je téměř dvojnásobná účinnost výroby elektrické energie ve srovnání se staršími klasickými uhelnými elektrárnami při dosažení minimální ekologické zátěži okolí.
Podívejte se na animaci fungování paroplynového cyklu!
Skupina ČEZ cítící spoluodpovědnost za energetickou budoucnost regionu se proto angažovala hned v několika projektech na výstavbu paroplynových zařízení. Realizován byl nakonec pouze ten počeradský. Paroplynový cyklus Počerady (PPC) o instalovaném výkonu 838 MWe se nachází za blokem č. 6 klasické uhelné elektrárny a je prvním projektem svého druhu v České republice. Při jeho projektování bylo zvoleno základní uspořádání paroplynového cyklu v podobě více hřídelového řešení se dvěma plynovými turbínami (GT) a jednou turbínou parní (ST).
Prohlédněte si VIDEO ze zahájení výstavby paroplynové elektrárny v Počeradech!
Kombinovaný cyklus se skládá ze dvou plynových turbín (každá o výkonu 284 MW) a jedné parní turbíny o výkonu 270 MW. Generální dodavatel výstavby, společnost ŠKODA PRAHA Invest, podepsala v roce 2009 smlouvu s dodavatelem 2 plynových turbín, společností Siemens. ŠKODA PRAHA Invest rovněž uzavřela smlouvu na dodávku parní turbíny se společností ŠKODA POWER a spalinového kotle s příslušenstvím se společností SES Tlmače. Stavba paroplynového zdroje byla zahájena na jaře 2011, uvedení elektrárny do provozu bylo zakončeno certifikací podpůrných služeb poskytovaných elektrizační přenosové soustavě v listopadu 2014.
Podle původních předpokladů měla být elektrárna provozována v pološpičkovém režimu, tj. v pracovních dnech od 6.00 – 22.00 hod., přes noc a o víkendu odstavena, nebo také v době odstávek jiných zdrojů. V průběhu výstavby však došlo k dynamickým změnám v prostředí celé evropské energetiky. Několika fázemi regulací pokřivené tržní mechanismy přestaly plnit svou dosavadní roli spolehlivých tvůrců cen elektřiny. V situaci, kdy díky dotacím lze v Evropě bez rizika ztrát stavět a provozovat pouze podporované tzv. obnovitelné zdroje, se paroplynové elektrárny dostaly do kategorie zdrojů s příliš vysokými výrobními náklady. Z tohoto důvodu je zatím využití PPC Počerady nižší, než se původně předpokládalo. V rámci energetického systému České republiky funguje provoz jako operativní záloha schopná poměrně rychlého najetí.
Krátké době realizace a vysoká tepelná účinnost favorizuje paroplynové elektrárny před ostatními zdroji na fosilní paliva. Cenou za tyto přednosti je ovšem potřeba ušlechtilého a drahého paliva pro provoz spalovací turbíny. Nejčastěji se paroplynové zdroje staví na zemní plyn, méně často na olej. V úvahu přicházejí i jiná plynná paliva, např. plyny po zplyňování uhlí, biomasy nebo z různých technologických procesů, tyto případy jsou však spíše výjimečné. Jistou perspektivu do budoucna nabízejí snad jen paroplynové zdroje s integrovaným zplynováním uhlí (IGCC – Integrated gasification combustion cycle), které patří k tzv. technologiím čistého uhlí (Clean Coal Technologies). Nové trendy v technických parametrech nebo investičních nákladech je možné sledovat na stránkách Power Technology.
Samotný výraz "paroplynový cyklus" je vlastně zjednodušený, protože z technického hlediska se jedná o dva oběhy, parní a plynový, vzájemně propojené spalinovým kotlem, kde je zbytková energie spalin vystupujících z plynové turbíny využita pro vývin páry pro parní turbínu. Parní turbína se nachází v hlavní strojovně parní turbíny ve výšce 12,5 metru. Pod turbínou je kondenzátor (v zelené barvě), vývěvy (označeny oranžovým nátěrem), které vytváří vakuum v kondenzátoru. Dále jsou ve strojovně umístěny kondenzátní čerpadla prvního a druhého stupně.
Paroplynový cyklus je moderním a ve světě velmi užívaným a osvědčeným zdrojem výroby elektrické energie, který díky základní konfiguraci hlavních komponent, čili spalovacích turbín, jejichž odpadní teplo obsažené ve spalinách využívají generátory páry a zásobují parou parní turbínu, dosahuje ve srovnání s uhelnými bloky vyšší tepelné účinnosti.
Spolu s použitím ekologického typu paliva, tedy zemního plynu, se tím výrazně snižuje zatížení životního prostředí oproti klasickým uhelným blokům.
Jde o jednu z variant kombinovaných oběhů, ve kterých dochází k vícenásobnému využití vstupního tepla. Výhodami kombinovaných oběhů jsou lepší využití vložené energie a nižší emise spalin vztažené na vyrobenou MWh.
Technologie paroplynových oběhů se začala rozvíjet v návaznosti na vývoj leteckých proudových motorů, který započal koncem 30. let minulého století. Od konce 80. let zaznamenávají paroplynové oběhy rozkvět, podnícený snahou o ekologizaci průmyslové energetiky a rostoucími ověřenými celosvětovými zásobami zemního plynu.
Za posledních cca 10 let se celosvětová energetická síť rozrostla řádově o stovky nových paroplynových zařízení, celkový počet instalovaných jednotek o výkonu nad 400 MWe jde do tisíců.
Vedoucím tandemem v instalaci nových paroplynových zařízení jsou USA a Japonsko, v Evropě se ke špičce řadí zejména Itálie, Španělsko a Velká Británie.
Paroplynový cyklus v Počeradech pracuje s těmito ukazateli:
- Hrubá účinnost 59 %
- Hrubý výkon na svorkách generátorů 838 MWe
- Vlastní spotřeba 10,5 MWe
- Emise NOx, CO 20 mg/Nm3
Elektrárna Počerady
Paroplynová elektrárna Počerady stojí hned vedle uhelné elektrárny Počerady. Elektrárny jsou spojeny parním, vodním a elektrickým hospodářstvím. Párou z uhelné elektrárny se hltí ucpávky parní turbíny PPC při najíždění a dále se využívá k vytápění v zimním období, elektřina zajišťuje nouzové napájení a z přilehlé chemické úpravny vody se přivádí demivoda pro potřeby paroplynu.
Podívejte se, jak funguje paroplynová elektrárna.
V České republice je to jediná elektrárna tohoto typu (podobnou provozuje Skupina ČEZ v Tureckém Egemeru o instalovaném výkonu 872 MW). Paroplynová stanice v Počeradech je v provozu od listopadu 2014, ovšem její provoz odpovídá cenám plynu. Stavba začala v roce 2011, přičemž samotná stavba trvala přibližně dva roky, následující dva roky probíhaly zkoušky a uvádění elektrárny do provozu.
V případě, že je elektrárna mimo provoz, probíhá vysoušení kotlů, parovodů a kondenzátoru, čerpadla se napustí konzervačním roztokem demivody a Hydrazinu, jsou udržovány konstantní hodnoty pH a O2 v okruzích a hlídá se vlhkost ovzduší, která nesmí překročit 30 %. Zařízení se tak zakonzervuje, ovšem v případě potřeby se elektrárna rozjede do 2 dnů, v nejrychlejším případě za 24 hodin. Hlídá se také teplota, kterou je potřeba držet do 5° C.
Z nuly na plný výkon ze studeného stavu elektrárna najede za 4 hodiny, z horkého stavu to jsou však necelé dvě hodiny. Prakticky by plynové turbíny mohly začít pracovat ihned, ovšem je potřeba dodržet trendy teplot na kotli a parní turbíně, kterou je nutné nejprve prohřát.
V Čechách se jedná o novou technologii. Ve světě však paroplyn nahrazuje nejstarší jaderné elektrárny a je běžnou technologie. Paroplynové elektrárny vykrývají i výpadky velkých zdrojů.
Jedná se o ekologickou elektrárnu ve srovnání s uhelnými, která dosahuje hrubou účinnost 59% měřenou za plného výkonu elektrárny a při teplotě okolí 10°C. Za oběma kotli jsou umístěny komíny, kudy odchází spaliny, které mají zbytkovou teplotu cca 90°C. Emise NOx a CO jsou v porovnání s uhelnou elektrárnou desetinové, emise CO2 jsou třetinové. Oxidy síry a TZL jsou ve spalinách přítomny jen ve stopovém množství, proto není nutné kontinuální měření těchto emisí.
Plyn do plynové části elektrárny je odebírán z tranzitního plynovodu. Z přípojky u Bečova je plyn odveden do regulační stanice. Jedná se o jediný vysokotlaký přívod v celé České republice, jiná zařízení nemají tak vysoký tlak plynu. Do elektrárny je přiváděno 150 000 m3 / hodinu, to je objem spotřeby pro zhruba čtvrtinu celé republiky za hodinu. Maximální výkon elektrárny je při těchto dodávkách 850-860 MW.
Parní turbína
Tepelný oběh parní turbíny se skládá z ohřevu tlakové vody na teplotu varu, vypařování, přehřátí páry na pracovní teplotu a následné expanze páry v parní turbíně. Oběh je uzavřen kondenzací páry na vodu.
Parní turbína 270 MW typ Škoda KT – 270 – 12,8 je integrální součástí elektrárny Počerady CCGT, skládající se ze dvou plynových turbín a dvou nepřitápěných HRSG s přihříváním na třech tlakových úrovních. Parní turbína je dvoutělesová rovnotlaká s jedním kombinovaným VT-ST dílem a jedním dvouproudovým NT dílem, kondenzační, bez regenerace, s přihříváním. Má tři vstupy páry: VT (přehřátá pára), ST (přihřátá pára) a NT pára. Výstup z NT dílů je vyveden do povrchového kondenzátoru. Chlazení je provedeno pomocí mokré chladicí věže s přirozeným tahem.
| Jmenovitý výkon měřený na svorkách generátoru | 272,532 MW |
| Minimální trvalý výkon TG | 83,5 MW |
| Jmenovité otáčky turbiny | 3000 ot/min |
| Jmenovité otáčky generátoru | 3000 ot/min |
| Jmenovitý tlak přehřáté páry před VT RZV | 12,8 MPa |
| Jmenovitá teplota přehřáté páry před VT RZV | 550 °C |
| Jmenovité množství přehřáté páry | 141,4 kg/s |
| Jmenovitý tlak přihřáté páry před ST RZV | 2,772 MPa |
| Jmenovitá teplota přihřáté páry před ST RZV | 548 °C |
| Jmenovité množství přihřáté páry | 169,8 kg/s |
| Jmenovitý tlak NT páry | 0,3995 MPa |
| Jmenovitá teplota NT páry | 288 °C |
| Tlak v kondenzátoru (v závislosti na teplotě chladící vody) | 3 ÷ 7 kPa(a) |
| Jmenovitá teplota chladící vody | 16,5 °C |
| Minimální teplota chladící vody | 12 °C |
| Maximální teplota chladící vody | 26,3 °C |
| Jmenovité množství chladící vody do hl. kondenzátoru | 10500 kg/s |
Olejové hospodářství parní turbíny
Úkolem olejového hospodářství turbosoustrojí je zabezpečení:
- mazání a chlazení ložisek turbíny a generátoru
- dodávky oleje pro natáčecí zařízení
Dalším úkolem je kontinuální odplavování nečistot z olejového systému a filtrace oleje.
Olejové hospodářství turbosoustrojí sestává z těchto základních částí:
- Hlavní olejová nádrž
- Pomocná olejová nádrž
- Hlavní olejové čerpadlo (na hřídeli turbíny)
- Podávací injektor
- Spouštěcí olejová čerpadla (≈)
- Nouzové olejové čerpadlo (=), (≈)
- Pomocné olejové čerpadlo (≈)
- Ventilátor olejových par
- Olejové chladiče
- Termostatický regulační ventil AMOT
- Duplexní olejový filtr pro mazací olej
- Duplexní olejový filtr pro zvedací olej
- Zvedací olejová čerpadla (≈)
Hlavní strojovna parní turbíny
V hlavní strojovně parní turbíny se na úrovni 12,5 metru nachází parní turbína. Pod turbínou je umístěné olejové hospodářství, kondenzátor (zelené, velké), vývěvy (oranžové). Pro správnou funkci kondenzátoru a dodržení účinnosti turbíny je nutné trvale odsávat z parního prostoru kondenzátoru vzduch a nezkondenzovatelné plyny. Vzduch vniká do vakuového systému netěsnostmi nebo parou.
Pro počáteční vytvoření tlaku vakua v hlavním kondenzátoru a také kvůli nutnosti udržet předepsanou hladinu vakua v kondenzátoru jsou v systému instalovány dvě evakuační stanice s vodokružnými vývěvami. Kondenzátní čerpadla sají kondenzát ze sběrače hlavního kondenzátoru, který vznikl zkondenzováním emisní páry vstupující do kondenzátoru z výstupu z NT dílu turbíny nebo kondenzát z přihřáté a NT páry, která vstupuje do hlavního kondenzátoru z ST a NT bypassových stanic. Tento kondenzát je přečerpáván kondenzátními čerpadly 1° přes blokovou úpravnu kondenzátu (ÚTK) do sání kondenzátních čerpadel 2°, které přečerpávají kondenzát přes KKP do napájecí nádrže, případně přes potrubí recirkulace zpět do hlavního kondenzátoru.
Parní turbína má výkon 270 MW, který se generuje v generátoru Siemens, který je přes spojku propojen s turbínou. Turbína se otáčí rychlostí 3000 otáček za minutu.
Centrální dozorna – řídicí systém
Z dozorny je řízen celý provoz PPC Počerady i část společných zařízení, které používá PPC cyklus dohromady s klasickou počeradskou elektrárnou.
PPC Počerady je řízen systémem Siemens SPPA-T3000, který se skládá ze tří úrovní:
- operátorská úroveň, sestávající z aplikační sběrnice a operátorských, resp. inženýrských a diagnostických stanic;
- aplikační úroveň, do které patří aplikační server tvořící centrální jádro systému a zabezpečující distribuci a archivaci dat mezi oběma ostatními úrovněmi;
- automatizační úroveň sestávající s automatizačních procesorů.
Kondenzátor
U soustrojí je jeden hlavní kondenzátor umístěný pod NT dílem turbíny. Povrchový kondenzátor slouží ke kondenzaci páry vyexpandované z posledních stupňů NT tělesa turbíny, případně páry z ST a NT bypassových stanic. Kondenzátor je tvořen pláštěm z ocelového plechu, který vymezuje parní prostor a je spojen s vodními komorami. Kondenzátor je spojen s turbínou pevně a z důvodu dilatace je uložen na pružných podporách, které mají rozpínací šrouby pro odlehčení pružin turbíny při tlakové zkoušce parního prostoru demivodou.
Teplosměnná plocha je vytvořena trubkami oboustranně zaválcovanými do trubkovnic, přes které proudí chladící voda. Na straně vstupu i výstupu vody je trubkovnice pevně spojena s pláštěm, dilatace trubkovnic je umožněna na straně vratné komory. Kondenzátorové trubky jsou podepřeny po své délce podpěrnými stěnami. Podpěrné stěny jsou rozmístěny tak, aby chránily trubky proti vibracím a deformacím. Vnitřní plochy vodních komor jsou natřeny ochranným povlakem plastocor.
Kondenzátor je dvoutahový, dělený na vodní straně, což umožňuje činnost jedné poloviny kondenzátoru při sníženém výkonu turbíny. Proti nadměrnému stoupnutí tlaku je kondenzátor chráněn pojistnými membránami, které jsou umístěny na NT části turbíny.
Plynová turbína
Plynová turbína je uložena do kompaktní skříně, je vybavena vysoce účinným kompresorem, kde dochází ke stlačování vzduchu. Poté se v kruhové spalovací komoře opatřené hybridními hořáky mísí plynné palivo se vzduchem, kde se zapálí a hoří. Spalovací komora je opatřena v důsledku vysokých teplot, které dosahují teploty až 1500 °C, keramickými tepelnými štíty. Díky nim jsou minimalizovány požadavky na chlazení vzduchem. V další části turbíny vytvářený horký plyn expanduje a roztáčí turbínu pomocí monokrystalických lopatek ze špičkových slitin doplněných keramickou vrstvou a vysoce účinným vnitřním chlazením lopatek a přemění tepelnou energii na mechanickou, pomocí které dochází jak k pohonu kompresoru, tak k pohánění generátoru, kde dochází k přeměně mechanické energie na energii elektrickou. Nejnovější generace turbín je vybavena zabezpečeným hydraulickým řízením vůlí konců lopatek pro optimalizaci radiální vůle a dosažení maximálního výkonu. Kompresor má optimalizovaný tok a řízený difúzní profil pro účinnější provoz. Robustní provedení kompresoru vydrží i za podmínek nedostatečné či nadměrné rychlosti, a zajišťuje spolehlivý provoz turbíny i v sítích s výraznou fluktuací frekvence. Kruhová spalovací komora je vybavena hybridním hořákem s cylindrickými hořákovými nástavci a optimalizovaným tokem plynů, což umožňuje stabilní spalování s nízkou hladinou hluku. Lopatky prvního a druhého turbinového stupně musí vydržet vysoké tepelné namáhání, proto jsou vyrobeny z tepelně odolné slitiny, tuhnoucí v monokrystalické struktuře. Navíc jsou pokryty další keramickou vrstvou. Plynová turbína je spalovací motor s kontinuálním průtokem vzduchu a spalin.
Generátor
Generátory Siemens v počeradském paroplynovém cyklu jsou unikátní svým chlazením. Místo obvyklého vodíkového chlazení totiž využívají vzduchu pro přímé chlazení vinutí rotoru a nepřímé vzduchové chlazení pro chlazení vinutí statoru Z generátoru jsou vyvedeny tři fáze pod napětím 19 kV v zapouzdřených vodičích. Zapouzdřené vodiče jsou izolovány vzduchem a jsou vedeny po ocelových konstrukcích na blokové transformátory, kde je napětí 19 kV přetransformováno na 400 kV.
Prostor mezi dvěma plynovými turbínami
Prostor mezi dvěma plynovými turbínami se využívá hlavně pro manipulační práce při odstávkách. Plocha je uzpůsobena k montáži stojanů nesoucí rotor plynové turbíny pro jeho následnou demontáž a zpětnou montáž. Nachází se zde zařízení na čištění kompresorové části turbíny a sušící jednotka vzduchu, která se samočinně spouští při odstavení plynové turbíny. Tato jednotka vhání vysušený vzduch do prostoru sání kompresoru pro zamezení výskytu vlhkosti. Dále se zde nachází baterie lahví s hasivem CO2 sloužící jako médium pro stabilní hasící zařízení plynové turbíny a pomocných zařízení.
Mezistrojovna
Samostatným prostorem je v PPC Počerady tzv. mezistrojovna. Nachází se zde výstup spalin z plynové turbíny a difuzor, který uvádí spaliny do rotace tak, aby byly rovnoměrně rozmístěné. Z difuzoru vede spalinovod do kotle. Najdeme tu také hlavní VT napájecí čerpadla (modré) a NT napájecí čerpadla, VT napájecí čerpadla pro každý kotel dvě kvůli stoprocentnímu záskoku, frekvenční měniče a trafa. NT napájecí čerpadla jsou tři pro oba kotle a také jsou řízeny FM.
Napájení spalinových kotlů zajišťuje požadovanou zásobu odplyněné napájecí vody pro napájení obou spalinových kotlů a dodávku napájecí vody spalinovým kotlům ve třech tlakových úrovních podle výkonových požadavků kotlů.
Spalinový výměník (HRSG)
V paroplynovém cyklu Počerady se jedná o trojtlaký spalinový kotel na využití odpadního tepla z plynové turbíny Siemens SGT5-4000F, s horizontálním uspořádáním jednotlivých topných tlakových systémů bez obtoku komínu.
Produkty spalování (spaliny) postupují z turbíny s vnitřním spalováním přes výstupní difuzor turbíny do vstupního kanálu spalinového kotle. V kotli spaliny předají své teplo teplonosnému médiu cirkulujícímu v jednotlivých topných plochách kotle. Na přívod a odvod plynů z plynové turbíny jsou použity spalinovody (vstupní a výstupní kanál). Jsou navrženy a vyztuženy tak, aby zajišťovali minimální tlakovou ztrátu a aby měly dostatečnou tuhost a těsnost. Na výstupu z kotle je umístněný železobetonový komín, v kterém je namontován tlumič hluku.
V režimu mimo provoz je nutné udržovat spalinové výměníky v suchém stavu, aby nedocházelo ke korozi. K tomu slouží vysoušeče Munters. Obsluha také napustí čerpadla konzervačním roztokem a monitoruje konstantních hodnoty pH a O2 v okruzích i vlhkost ovzduší, která nesmí překročit 30 %. V zimním období je současně nutné zajistit, aby teplota vzduchu v hale neklesla pod 5° C.
Zakonzervované zařízení je v případě potřeby schopno standardního „najetí“ cca 16 hodin od pokynu dispečera.
Střecha spalinového výměníku
Střecha kotelny je ve výšce 36 m nad terénem. Jsou na ní umístěny výstupy pojišťovacích ventilů tlakového traktu kotlů a zařízení pro temperování vzduchu v prostoru kotelny.
Čerpací stanice chladicí vody
Čerpací stanice (ČS) je osazena 2 ks čerpadel chladicí vody. Obě čerpadla jsou provozní.
Tato čerpadla jsou vybavena regulací výkonu pomocí natáčení lopatek oběžného kola v rozmezí od 70 - 140 % jmenovitého průtoku, který je 19 651 m3/h.
Čerpadla jsou osazena včetně armatur na výtlaku (jedná se o sdruženou armaturu, která se sestává z uzavírací klapky DN1800 s funkcí zpětné klapky s hydraulickým tlumením a pohonem).
Dále je ČS osazena 1 ponorným čerpadlem, které je dimenzováno na chlazení vloženého okruhu ve strojovně HVB. Čerpadlo je v provozu při odstavení čerpadel chladící vody. Toto čerpadlo rovněž slouží pro napouštění chladícího okruhu.
Pro odvodnění ČS a čerpání vody vypouštěné ze sběrného potrubí DN 2400 jsou instalována 2 ponorná čerpadla v sestavě (1+R) nebo (2+0).
V ČS požární vody jsou instalována 2 čerpadla požární vody a 2 doplňovací čerpadla.
Čerpadla jsou osazena vč. armatur na sání a výtlaku (zpětné klapky, uzavírací klapky s el. pohonem), a armatur na propojení větrníků a na recirkulaci.
Chladicí věž – nad rozlivy
Z armaturní komory je voda dále vedená betonovým kanálem pod základovou deskou bazénu chladicí věže do dvou stoupacích kanálů. Ze stoupacích kanálů je voda distribuovaná po ploše chladicí věže pomocí rozvodových žlabů a na ně navazujícího pracovního PVC potrubí s rozstřikovacími tryskami. Voda z rozstřikovacích trysek skrápí v celé půdorysné ploše chladicí věže bloky chladicí výplně, na které dochází k ochlazování vody. Z chladicí výplně voda dále padá do bazénu chladicí věže a je dále svedená do odtokového kanálu chladicí věže.
Chladicí věž
Chladicí věž s přirozeným tahem typu Iterson slouží k chlazení cirkulační chladicí vody, která odvádí odpadní teplo z kondenzátoru TG, tak aby v kondenzátoru stačilo zkondenzovat množství páry vystupující z parní turbíny. Oteplená voda z kondenzátoru je přiváděná do armaturní komory před chladicí věží jedním sklolaminátovým potrubím DN 2400 vedeným v zemi.
| Výška komína chladicí věže | 128,32 m |
| Výška nasávacího otvoru | 7,00 m |
| Výška hrdla komína | 94,273 m |
| Vnitřní průměr nádrže | 98,1 m |
| Průměr v úrovni nasávacího otvoru | 88,54 m |
| Průměr v hrdle | 56 m |
| Průměr v koruně věže | 60,6 m |
Rozvodna a přívod paliva
Rozvodna 400 kV – plynem SF6 izolovaná
Hlavní část rozvodny 400 kV je řešena jako plynem izolovaná. Je rozdělena na dvě části spojené kabelem 400 kV. Hlavní část je umístěna v budově SO500. Zde jsou umístěny vypínače, přístrojové transformátory proudu a napětí, odpojovače a uzemňovače. Venkovní část rozvodny je vybavena dvojicí uzemňovačů, odpojovačem a zapouzdřeným svodičem přepětí. Odpojovač však není primárně určen jako pracovní. Je zde pouze pro potřeby měření na kabelu 400 kV.
Kabel 400 kV
Pro potřeby vyvedení výkonu z PPC od blokových transformátorů do zapouzdřené rozvodny 400 kV je použito tří kabelových vedení 400 kV vedených v průchozím kabelovém kanále. Každé z kabelových vedení je tvořeno svazkem tří jednofázových Al kabelů 400 kV o S = 1 000 mm2 a jsou seskupených do těsného trojúhelníka.
Kontejner PCC – Power Control Centrum turbogenerátoru plynové turbíny
PCC kontejner je řídící centrum turbogenerátoru plynové turíny. Jsou zde umístěny rozvodny AC, DC, akumulátory, autonomní řídicí systém, ochrany generátoru a plynové turbíny a taky rozběhový měnič (SFC) s budící statickou soupravou (SEE).
Blokové transformátory
Všechny blokové transformátory jsou třífázové o výkonu 380 MVA. Transformátory jsou s přepínáním odboček bez zatížení.
Připojení na straně generátoru je provedeno zapouzdřenými vodiči na porcelánové průchodky 19 kV. Na straně VVN jsou průchodky 420 kV vyvedeny do zapouzdřených vodičů izolovaných plynem SF6. Transformátory jsou vybaveny tlakovou ochranou SERGI.
Přívod paliva
Používaným palivem v Paroplynovém cyklu Počerady je zemní plyn. V systému barevného odlišení potrubí je žluté plynové vedení snadno odlišitelné. PPC Počerady odebírá plyn z tranzitního plynovodu. Z přípojky u Bečova je plyn odveden do regulační stanice. Zde se reguluje na 35 barů a je veden do předehřevu přes jemnou filtraci. Ohřátý a vyčištěný plyn se následně dělí do dvou plynových turbín. Filtry jsou tvořeny mikrosíty, které odchytávají drobné částečky nečistot.
Pro paroplynový zdroj je nutné zajistit dopravu zemního plynu v požadovaném množství a o požadovaných parametrech z tranzitní soustavy zemního plynu ke spalovacím turbínám.
Hlavními parametry zařízení jsou požadované množství plynu, jeho tlak a teplota, které jsou uvedeny níže.
| Maximální dopravované množství plynu: | 190 000 m3∙h-1 |
| Minimální dopravované množství plynu: | 3 000 m3∙h-1 |
| Maximální průtok plynu pro jednotlivé GT: | 91 000 m3∙h-1 |
| Vstupní tlak plynu na předacím místě: | 41 až 63 Bar |
| Výstupní tlak plynu na předacím místě: | min 33 Bar |
| Vstupní teplota plynu na předacím místě: | 0 až 25 °C |
| Výstupní teplota plynu na předacím místě: | max. 130 °C |
| Rozsah teplot prostředí: | -25 až +50 °C |
Regulační stanice plynu
Regulační stanice zemního plynu slouží pro redukci tlaku plynu dodávaného z tranzitní soustavy na požadované parametry pro účely plynových turbín.
Zařízení regulační stanice je navrženo ve dvouřadém provedení, každá řada na 100% výkon. V každé řadě je sekce filtrace, předehřevu plynu a regulace tlaku. Součástí strojního zařízení je i regulační řada pro účely vlastní spotřeby.
Stanice předehřevu a filtrace plynu
Stanice předehřevu a filtrace zemního plynu slouží pro měření množství plynu, jeho předehřev na požadovanou teplotu a jemnou filtraci před vstupem do jednotlivých plynových turbín.
Přívod plynu je po potrubním mostě, výstup předehřátého plynu je rovněž na potrubní most. V každé řadě je osazeno měření plynu s filtrací, výměníky tepla a jemné filtry, za kterými pokračuje potrubí v nerezovém provedení.
Nápověda
Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.
 | přesune vás na přehled elektráren |
 | přesune vás na hlavní stránku elektrárny |
| zobrazí informace o prohlížené části prohlídky |
 | zobrazí vaši polohu v elektrárně |
 | zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů |
 | přiblíží obraz |
 | oddálí obraz |
 | posune obraz doleva |
 | posune obraz nahoru |
 | posune obraz dolu |
 | posune obraz doprava |
 | nápověda |
 | zapne režim zobrazení na celou obrazovku |