Letecký pohled na vodní elektrárnu Střekov
Elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla, resp. střekovské přehrady vybudované v letech 1932-35. Celé vodní dílo je technickou památkou ČR.
Samotná elektrárna zahájila provoz v roce 1936. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 19,5 MW, nasazena je zde trojice vertikálních Kaplanových turbín. Vyrobenou elektřinou za jeden rok by mohla zásobovat přes 14 170 domácností, tedy například města Jablonec nad Nisou či Českou Lípu.
Elektrárna je využívána nejen v tzv. energetických špičkách, ale trvale. Střekov je předposlední umělou přehradou na Labi před vyústěním řeky do Severního moře. Střekovská přehrada vytváří jezero o délce 19,5 km a zadržuje 16 milionů kubíků vody.
Hlavním účelem současného využití vodního díla Střekov v Ústí nad Labem je kromě získávání elektrické energie také zajištění potřebných hloubek a vyhovujících podmínek pro lodní dopravu. Kromě toho vodní dílo umožňuje bezpečný rybí přechod.
Soutěskou Labe
Letecké panorama krajiny v širokém okolí střekovského Masarykova zdymadla servíruje pohled na část labské soutěsky před branami města Ústí nad Labem. To se zřetelně rýsuje severním směrem a dává mj. možnost spatřit Mariánskou skálu, dobětické sídliště, Erbenovu vyhlídku (420 m. n. m.), střekovské vlakové nádraží nebo železniční most. Západní a jižní azimut skýtá romantické stráně Labských vrchů mezi Větruší a Vrkočí. V zalesněných svazích pod Vrkočí se skrývá také 12 metrů vysoký Vaňovský vodopád, nejkrásnější v Českém Středohoří. Nad zatáčkou Labe se pne romantická skalní vyhlídka Milenci a především Vaňovský vrch (561 m. n. m.). Nejkrásnější výhledy ovšem podvědomě hledáme na druhém břehu, kde se na skalním ostrohu tyčí hrad Střekov. Ten dal na začátku 14. století zbudovat král Jan Lucemburský k ochraně labské plavby a dnes je v držení Lobkowiczů celoročně volně přístupnou kulturní památkou. Na stejném břehu proti proudu Labe nad ústeckou městskou částí Brná rámují jeho údolí (zleva) Vysoký Ostrý (587 m.n. m.), Malý Ostrý (571 m. n. m.), Široký vrch (659 m. n. m.), Trpasličí kameny (671 m. n. m.) a Skřivánčí vrch (625 m. n. m.).
Jak šel čas na Střekově
Vodní dílo - zdymadla a jez - bylo stavěno z důvodů zkrácení a splavnění řeky Labe. Střekovské peřeje bývaly v minulosti postrachem plavců a v dobách malého průtoku byla jakákoli plavba v tomto úseku znemožněnou vůbec. Proto se historie vzniku VE Střekov datuje již od roku 1921, kdy komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách při Zemské správě politické v Praze předložila dne 18. února 1921 návrh "zdymadla plavebního č. XI. na řece Labi u Střekova, spojeného s hydrocentrálou". S hydrocentrálou proto, neboť postavením přehrady vzniká dostatečný spád, a proto bylo už v tomto prvním návrhu počítáno s energetickým využitím.
Se stavbou zdymadla bylo započato v roce 1923 a v roce 1926 byl tok Labe převeden velkou plavební komorou, aby mohla pokračovat stavba dalších jezových pilířů. Bylo rozhodnuto postavit na tomto vodním díle průtočnou vodní elektrárnu, která by podle denní hydrografické předpovědi zpracovávala svými turbínami daný průtok vody k výrobě elektrické energie a touto výrobou prakticky zaplatila vynaložené investice na celé vodní dílo.
Celkovou montáž elektrárny prováděly firmy ČKD Blansko, ČKD Praha, Škoda Plzeň a Křižík Praha. Dotace byly uvolňovány etapově ze státních prostředků, čímž se také vysvětluje poměrně dlouhá doba na celkovou výstavbu. Náklady na dodávku zařízení a práce činily celkem 22 936 078 Kč.
Vodní elektrárna byla uvedena do zkušebního provozu koncem roku 1935. Po najetí turbín v lednu 1936 a zkušebním půlročním provozu se roztočila kola elektrárny v druhém pololetí téhož roku naplno. Před okupací byla elektrárna spolu se zdymadlem spravována Zemským úřadem v Praze, provoz měly na dobu 20 let od uvedení do provozu zabezpečovat Ústřední elektrárny. Po dobu okupace byla elektrárna provozována akciovou společností Elektro-Werke A. G. Berlín. V roce 1943 byla uzavřena mezi německým státem a firmou Elektro-Werke A. G. Berlín nájemní smlouva za roční paušální nájemné 375 000 říšských marek. Podle tohoto stavu byla elektrárna provozována až do konce války.
Po dobu okupace nebyl provoz elektrárny prakticky přerušen a německý obsluhující personál, který sem byl nasazen, zůstal na svém místě až do května 1945, kdy správa elektrárny přešla z rozhodnutí Národního rady v Praze pod Ústřední elektrárnu. Při předávání bylo zjištěno, že po dobu okupace nebyly provedeny žádné stavební úpravy, vyjma vybudování protileteckých krytů, a to ve strojovně, dozorně, ve vtokovém objektu a u transformátorů. Tyto protiletecké ochranné zdi byly odstraněny, neboť ztěžovaly provoz. Stav strojního zařízení a elektrozařízení byl dobrý a provozuschopný.
Dne 26. září 1955 byl Elektrotrust Most, n. p., jmenován operativním správcem elektrárny. Tím byla vodní elektrárna Střekov jako závod přičleněna k n. p. Elektrárna Trmice. Po vzniku Severočeských energetických závodů v Děčíně byla v roce 1963 převedena pod tento podnik, a to pod přímé řízení rozvodného závodu Ústí n. L., kde se stala nedílnou součástí provozního oddělení. Začlenění elektrárny do organizační struktury závodu Ústí nad Labem je zachováno i po transformaci Severočeských energetických závodů, státního podniku, v akciovou společnost Severočeská energetika v roce 1994. Roku 2007 přechází vodní elektrárna pod nového majitele ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Hradec Králové.
V roce 2006 ukončila Skupina ČEZ modernizace elektrárny, v jejímž rámci byly provedeny generální opravy všech turbín a automatizován jejich provoz novým řídicím systémem. Díky rekonstrukci došlo ke snížení negativního dopadu na životní prostředí z hlediska turbín, neboť došlo k výměně některých olejových zařízení za bezmazná. Do provozu byla také uvedena čistička odpadních a splaškových vod. Kompletní modernizace vodní elektrárny si vyžádala investici ve výši 167 mil. Kč.
V létě 2008 proběhla generální oprava rychlouzávěru jedné ze tří Kaplanových turbín. Ze šachty byla vyzdvižena tabule rychlouzávěru vysoká přes sedm metrů, o váze 65 tun, která uzavírá tok do turbíny a slouží jako stavidlo.
Provoz vodní elektrárny
V elektrárně byly instalovány tři vertikální Kaplanovy turbíny o celkovém instalovaném výkonu 19,5 MW. Veškeré zařízení elektrárny, jezu a plavebních komor je konstruováno na vzdutí hladiny horní na kótu 143,00 m nadmořské výšky. Jelikož nebyly upraveny pobřežní komunikace, dovoluje provozní řád vzdutí na 141,80 m. Střekovskou nádrží je takto vytvořeno jezero dlouhé 19,5 km o obsahu 16 500 m3 vody. Pro dimenzování přehrady byly vzaty v úvahu katastrofální průtoky vody v Labi, které činily až 5 500 m3 za sekundu a minimální průtok 35 m3 za sekundu. Pro dimenzování turbín bylo vzato v úvahu 300 m3 za sekundu, které jsou k dispozici asi 4 měsíce v roce, 6 měsíců v roce méně než 300 m3 za sekundu a 2 měsíce více jak 300 m3 za sekundu.
První generální opravy všech tří turboústrojí provedli pracovníci elektrárny sami, bez pomoci cizích firem. První revize TG 3 byla provedena v roce 1949 po 85 394 provozních hodinách. Po zjištění, že celkové opotřebení celého zařízení je minimální, bylo rozhodnuto provést revizi dalšího soustrojí až v roce 1954. V tomto roce byla provedena generální oprava TG 1 po 122 497 provozních hodinách a TG 2 v roce 1956 po 134 269 provozních hodinách. Vzorná údržba v dalších letech je odměněna bezporuchovým provozem. V roce 1972 je pro snížení vlastní spotřeby místo neekonomických rotačních budících agregátů generátorů namontována ke každému stroji budící souprava tyristorová, včetně regulace napětí 10 kV.
V letech 1981 až 1990 byla zahájena na VE druhá generální oprava turboústrojí včetně generátoru tak, že byly vždy dva stroje v provozu a jeden odstaven. Turbíny byly po demontáži odvezeny do ČKD Blansko, kde byly vyvařeny vzniklé kaverny. Montáž nového statorového a rotorového vinutí včetně teplotních čidel byla provedena ve Škodě Plzeň. V roce 1990-91 byla provedena rekonstrukce střechy budovy včetně krytiny z mědi. V toce 1992 byla zahájen oprava velínu, panelu řízení ovládacích a signalizačních kabelů. V roce 1994 byla provedena oprava kabelového kanálu mezi elektrárnou a rozvodnou, včetně výměny napájecích kabelů mezi generátory a transformátory. V témže roce byly provedeny opravy rychlouzávěrů u všech tří strojů, včetně výměny jemných česlic a norných plechů. Došlo také k opravě střešního pláště strojovny. V letech 2002 až 2005 byl zrealizován proces "Automatizace vodní elektrárny", v jehož rámci byly provedeny generální opravy turbín a osazen nový řídící systém, který zajišťuje automatizaci provozu technologie.
Vodní elektrárna Střekov s rybím přechodem
Hradidla zahrazují výtoky z vodní elektrárny Střekov. Podél budovy elektrárny vede ze spodní hladiny do horní hladiny vodní cesta pro případ, kdy ryby táhnou proti proudu. Voda z horní hladiny je převáděna i před rybí přechod, kde čeří hladinu, a tím navádí ryby k přechodu. Rybí přechod byl postaven už při vlastní stavbě elektrárny. Stal se však nepoužitelným a v roce 2002 prošel modernizací, zejména kvůli lososům.
Celé vodní dílo je technickou památkou ČR. Tvoří ho Masarykova zdymadla a vodní elektrárna. Ve 20. letech se postavila zdymadla kvůli splavnosti na Labi. Následně byla přistavena i elektrárna. V roce 1936 šla vodní elektrárna do provozu. Celá je stále původní. Ve své době se jednalo o jednu z nejmodernějších vodních elektráren ve střední Evropě.
Velín
Elektrárna je řízena z velína, případně ze strojovny, kde jsou u každé turbíny umístěny ovládací panely. Výkon elektrárny řídí povodí Labe s ohledem na regulaci průtoku vody v Labi. V zimě pracují obvykle všechny tři turbíny, v létě při nízkém průtoku pracují jedna nebo dvě.
Maximální využitelný spád řeky je 8,2 m, minimální je pak 3 m. Pro spolehlivý provoz soustrojí je potřeba minimální výkon 1 MW, pokud klesne, elektrárna je odstavena.
Strojovna
Ve strojovně jsou umístěny tři Kaplanovy turbíny. Na hřídeli je patrný rozšiřující se náboj. Jedná se o pevnou spojku mezi hřídelí Kaplanovy turbíny a rotoru generátoru. Spojka je zároveň dělící rovinou. Pod hřídelí najdeme vrch rozváděcího kruhu, kterým se reguluje průtok vody na Kaplanovu turbínu. Nahoře je umístěna nosná hvězda s axiálním a radiálním ložiskem, na kterém je soustrojí zavěšeno. Horní vodící ložisko se nachází u rozdělovací hlavy nad generátorem a dolní vodící ložisko nad oběžným kolem Kaplanovy turbíny.
Každá turbína má své olejové hospodářství, ČAR a hydraulické brzdy. ČAR je regulátor, který slouží pro řízení otevírání a zavírání rozváděcího kruhu, oběžného kola a hydraulických brzd. Z nádrže pro mazací olej si čerpadla odebírají olej a dodávají ho do jednotlivých ložisek turbíny nebo soustrojí. Olej se následně vrací zpátky, cirkuluje v uzavřeném kruhu.
Pohled do turbíny
Konstrukce střekovské elektrárny umožňuje zajímavý průřezový pohled do „poschodí“ každého ze tří soustrojí. Všechna tři mají jednotkový instalovaný výkon 6,5 MW. Pohled do horního poschodí zachycuje tzv. nosnou hvězdu, na které je zavěšen rotor generátoru. Spojkou je sem z dolní části soustrojí přenášena energie, kterou turbíně uděluje níže proudící voda. Ta je samozřejmě skryta pod víkem turbíny v nižším patře.
Nad strojovnou
Pístnice rychlouzávěrů
Rychlouzávěr je 6 m vysoká tabule o váze 60 tun, která je umístěna před každou ze tří turbín. Slouží k uzavření vtoku vody na turbínu například při havarijních situacích (kritické otáčky turbíny, nedovření rozváděcího kola turbíny).
Střecha strojovny je umístěna venku.
U česel
Náhon pro vodní elektrárnu je rozdělen lávkou česlí od toku řeky Labe. Lávka česlí sestává z pojízdné dráhy pro čističku česlic, z norných plechů a česlic. Norné plechy zachycují nečistoty plující na hladině Labe. Česlice, které jsou pod vodou, jsou křídla, která zamezují průniku nečistot do náhonu vodní elektrárny. Čistící stroj čistí česlice, aby se neucpávaly a nesnižoval se vodní průtok přes vodní elektrárnu, čímž by vznikl rozdíl mezi hladinou v Labi a v náhonu.
Vyvedení výkonu
Venkovní rozvodna transformuje 22 kV na 10 kV ve dvou transformátorech a výkon z elektrárny vede po venkovních linkách do rozvodny Koštov 22 kV nebo kabelovým vedením na Střekov a do Ústí nad Labem. Rozvody jsou řízeny z oblastního dispečinku v Děčíně.
Nápověda
Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.
 | přesune vás na přehled elektráren |
 | přesune vás na hlavní stránku elektrárny |
| zobrazí informace o prohlížené části prohlídky |
 | zobrazí vaši polohu v elektrárně |
 | zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů |
 | přiblíží obraz |
 | oddálí obraz |
 | posune obraz doleva |
 | posune obraz nahoru |
 | posune obraz dolu |
 | posune obraz doprava |
 | nápověda |
 | zapne režim zobrazení na celou obrazovku |