Elektrárna Tušimice II

Uhelná elektrárna se čtyřmi 200MW bloky zahájila provoz v letech 1974 – 1975. Postavena byla, shodně jako první, dnes již zlikvidovaná elektrárna Tušimice I, přímo u zdroje paliva Dolů Nástup Tušimice, odkud přichází palivo pásovou dopravou až do kotelny. Elektrárna zajišťuje i dodávky tepla pro odběratele v nejbližším okolí a zásobuje teplem město Kadaň. Celková roční dodávka tepla odběratelům je cca 750 TJ při maximálním tepelném výkonu 85 MW_t. Instalovaný výkon pro dodávku tepla je 120 MW_t.

Komplexní obnova

Mezi roky 2007 a 2012 elektrárna Tušimice II prošla grandiózní komplexní obnovou, která zajistí její budoucí provoz podle současných evropských standardů přibližně do roku 2035, kdy se předpokládá vytěžení sousedního dolu Libouš. Účinnost elektrárny se zvýšila o 6 % čímž dochází k 14% úspoře paliva na vyrobenou MWh. Modernizovaná technologie umožní spalovat v budoucnu i méně kvalitní palivo z dolu Libouš. Modernizované je i odsiřovací zařízení postavené v letech 1994–1997. Nyní je připraveno plnit ty nejpřísnější limity v oblasti vypouštění emisí po roce 2016. Emise oxidů dusíku se podařilo snížit o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %. (První ekologizací však již elektrárna prošla v devadesátých letech, kdy se v první vlně snížily její emise o více než 90 procent!) Vedlejší energetické produkty (popílek, struska a energosádrovec) vznikající v Elektrárně Tušimice II jsou jako deponát certifikovanými výrobky. Deponát slouží k revitalizaci krajiny po důlní činnosti. Komplexní obnova v hodnotě 26 miliard korun také pomohla překonat ekonomickou krizi v lokalitě a prodloužení provozu o 25 let umožní zachovat tisíce pracovních míst.

Rozvodna

Vývodové transformátory mění vstupní napětí 15,75 kV přicházející z generátoru na výstupní napětí 400 kV. Transformátory jsou propojeny přes odpojovače do vývodových linek zavedených do elektrické rozvodny Hradec u Kadaně.

Centrální dozorna

Z dozorny jsou řízeny všechny čtyři energobloky a větší část společných zařízení.

Prostor před blokovou dozornou

Pohled do haly strojovny přes skleněnou protihlukovou stěnu.

Strojovna

Ve strojovně elektrárny pracují 4 turbosoustrojí, každé o výkonu 200 MW.

Parní turbína

Kondenzační parní turbíny Škoda umístěné ve strojovně jsou třítělesové, mají vysokotlakou, středotlakou a nízkotlakou část. Na společné hřídeli je umístěn generátor Siemens. Turbínu pohání pára. Pára o teplotě 575 °C při tlaku 18,1 MPa nejprve vstupuje do vysokotlakého dílu, pak se vrací zpět do kotle, kde je přihřáta na teplotu 580 °C, ale pod nižším tlakem 3,9 MPa, znovu roztočí lopatky turbíny a prochází dál rovnou do nízkotlakého dílu a odtud do kondenzátoru. Turbína se otáčí rychlostí 3 000 otáček za minutu, tj. 50 otáček za sekundu.

Kondenzátory

Kondenzátor tvoří 17096 slabých trubek, kterými protéká chladicí voda z chladicích věží, která ochlazuje přivedenou páru tak, aby zkondenzovala zpět do kapalného skupenství. Ohřátá chladicí voda se vrací zpět do chladicích věží.

Kondenzátní čerpadla prvního a druhého stupně tlačí vodu přes pět nízkotlakých ohříváků do napájecí nádrže a pomocí napájecích čerpadel zpět do kotle.

Nízkotlaké ohříváky odebírají ze všech dílů turbíny část páry, která ohřívá kondenzát.
Část páry z turbíny se rovněž odebírá pro topné ohříváky, které ohřívají užitkovou vodu pro zásobování města Kadaň teplem.

Elektronapáječky

Po odstávce, kdy se kotle znovu zapalují, se napájecí voda do kotle dopravuje pomocí dvou napájecích čerpadel poháněných elektromotory (elektronapáječek). Za provozu je napájecí voda dopravována do kotle jedním napájecím čerpadlem, které je poháněno parní turbínou (turbonapáječka). Toto uspořádání zlepšuje ekonomii provozu, protože sníží vlastní spotřebu el. energie.

Pod kondenzátory

Sklepní část haly strojovny, kde jsou umístěna sání různých čerpadel, vypouštění potrubí, letní chladiče a podchlazovače nízkotlakých ohříváků.

Spodní část kotelny

Ventilátorový mlýn

Nasává z kotle horké spaliny, do kterých padá uhlí. Uhlí se tak vysuší a v mlecím zařízení mlýna se rozemele na prášek. Prášek se ventilátorovým mlýnem přes práškový hořák vhání ke spálení do kotle. Každý kotel má 6 ventilátorových mlýnů. Mlýnské kolo je poháněno elektromotorem přes hydraulickou spojku (slouží k rozběhu mlýna a k regulaci otáček) a převodovku. Jmenovité otáčky jsou 576 ot/min. Kotel při plném výkonu spálí až 200 t uhlí za hodinu.
Modře oplechovaná část je výsypka kotle, kam spadá do vodního uzávěru struska. Ta je pak odváděna řetězovými vynašeči do drtičů strusky. Dále pak přes šnekové a vlnovcové vynašeče na žlabový šnekový dopravník. Pak již struska padá na pásový dopravník a je odváděna do sil na strusku.

Kotelna

V nejvyšším podlaží kotelny, v 52 metrech, najdeme strop kotle, sání vzduchových ventilátorů a vývodové parovody. Sání vzduchových ventilátorů nasává vzduch a používá ho k podpoře spalování ve spalovací komoře.

V kotli, ve spalovací komoře, je teplota přibližně 1100 °C. Stěny kotle jsou tvořeny trubkovými membránovými stěnami, kterými proudí voda a následně pára. Nejprve se voda pomocí tepla generovaného ve spalovací komoře mění v páru, pára se dále ohřívá a nakonec je vyvedena parovody z kotle do turbíny. Teplota páry je 575 / 580 °C. Teplota páry se reguluje vstřikováním vody do páry.
Při spalování vzniká struska, která vlastní vahou padá na dno kotle, odkud je vynášena systémem podavačů a vedena do úložných sil.
Spaliny obsahující popílek odcházejí do elektrostatických odlučovačů popílku.

Pohled na sání vzduchového ventilátoru a potrubní systém kotelny

Tmavomodrá oplechovaná část je stěna kotle. Před stěnou je umístěna vysokotlaká přepouštěcí stanice, která zároveň slouží jako pojistný ventil přehřívákové části kotle. Jmenovitý parní výkon kotle je 547 t/hod, výška kotle je 53 m, výška spalovací komory 50 m.

Pohled na zavěšení kotle pod stropem kotelny a na přilehlé parovody

Kotel včetně parovodů je zavěšen na konstrukci kotelny pomocí nastavitelných táhel a závěsů. Toto uspořádání je provedeno proto, aby kotel mohl vertikálně dilatovat.

Na střeše kotelny

Střecha kotelny je ve výšce 60 m nad terénem. Jsou na ní umístěny výstupy pojišťovacích ventilů tlakového traktu kotlů a zařízení pro temperování vzduchu v prostoru kotelny. Ze střechy je pohled na rekultivované bývalé úložiště popelovin, Doupovské vrchy, Krušné hory a obě dvě Prunéřovské elektrárny.

Pohled ze střechy kotelny

Vpravo od chladicích věží je vidět rovnoběžné linky postupně zvyšované hráze dnes rekultivovaného složiště popílku. Vlevo pod pásem Krušných hor je vidět chladicí věže uhelné elektrárny Prunéřov a okraj povrchového uhelného dolu. Těsně vedle areálu elektrárny Tušimice II směrem k Prunéřovu vidíme zatravněnou plochu, kde dříve stála elektrárna Tušimice I. Ta pracovala až do začátku 90. let, poté bylo všech 6 bloků v rámci útlumového programu odstaveno. Komín elektrárny padl k zemi v listopadu 2005, byl to dosud nejvyšší železobetonový komín (196 metrů) v ČR, který byl odstřelen.

Nad kouřovody

Zadní stěna kotelny s potrubím sání vzduchu. Pod lávkou je vidět zaústění kouřovodů do elektrostatických odlučovačů.

Nad elektrostatickými odlučovači

Uvnitř elektroodlučovačů jsou sršicí a usazovací elektrody připojené na velmi vysoké napětí. Komory elektroodlučovačů jsou třísekcové. V první sekci se zachytí největší částice popílku, v poslední sekci jsou zachyceny nejjemnější prachové částice. Prolétající popílek se na sršicích elektrodách elektricky nabije a pak se elektrostatickou silou přitáhne na zavěšené deskové elektrody nabité na opačný náboj. Otáčivá kladiva oklepávačů periodicky oklepávají usazovací deskové elektrody, popílek padá do tlakových nádob a pneumatickou dopravou se odvádí do sil popílku.

Spaliny odcházejí z elektroodlučovačů do odsiřovací jednotky, kde se dále čistí. Obsah spalin se neustále monitoruje, sledován je obsah oxidů síry, prachu, oxidů uhlíku a oxidů dusíku.

Prostor pod elektrostatickými odlučovači popílku

V horní části jsou výsypky jednotlivých sekcí elektro odlučovačů a pod nimi tlakové nádoby kam spadá popílek. Po naplnění se do nádob přivede tlakový vzduch, který vyfoukne popílek do sil popílku.

Absorbér

Odsiřovací zařízení pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Vápenec rozemletý na prášek se smísí s vodou a vytvoří se vápencová suspenze. Pět oběhových čerpadel saje suspenzi a rozstřikuje ji do pěti ostřikových rovin do absorbéru. Zespodu proudí spaliny, v nichž obsažený oxid siřičitý reaguje s vápencem a vzniká sádrovcová suspenze. Vyčištěné (odsířené) spaliny odcházejí do kouřovodu, zreagovaná sádrovcová suspenze se odebírá zespodu absorbéru a vede na vysušení.

Nad kouřovody II

Kouřovody čistých a odsířených spalin jsou vyrobeny ze sklolaminátu. Kouřovody byly vyrobeny přímo na místě u chladicích věží. V průměru mají přibližně 6 metrů, samotná stěna má v některých místech tloušťku i 20 cm. Vyčištěné spaliny se vedou do chladicích věží.

Sila

Sila na strusku a popílek. Pásový dopravník na odvod deponátu začíná před sily popílku, kde je na něj sypán energosádrovec. Mezi sily popílku se přidává zvlhčený popílek a nakonec za sily strusky se přidává struska. Deponát je dopravován do vyuhlených jam vedlejších povrchových dolů.

Chladicí věže

Oteplená chladicí voda z kondenzátorů se přivádí do chladicí věže, kde se ve výšce cca 30 m rozstřikuje a chladí v proudu spodem nasávaného venkovního vzduchu. Kapičky vody padají do jímky a ochlazená voda se vrací do kondenzátorů. Část vody se při tomto procesu odpaří a stoupá nad chladicími věžemi jako oblaka páry. Vyčištěné spaliny jsou kouřovody vyvedené do chladicích věží č. 1 a 3.

Uvnitř chladicí věže

Vnitřek chladicí věže tvoří ve výšce 30 m eliminátory-odlučovače kapek, které zabraňují zvyšování odparu vody. Pod eliminátory se nachází rozvod oteplené chladicí vody.

Usazovací jímka odpadních vod

Záchytná jímka agresivních odpadů 4000 m³ slouží pro zachycení všech odpadních vod při odstávce, jejich odběru v míchacím centru popílku a to po dobu až tří dnů za provozu 4 bloků na jmenovitém výkonu.

Čerpací stanice chladicí vody

V čerpací stanici chladicí vody jsou umístěna 4 chladicí čerpadla, která udržují koloběh chladicí vody mezi kondenzátory turbín a chladicími věžemi. Dále jsou zde umístěna čerpadla pro rozvod požární vody a filtrační stanice.

Spodní část čerpací stanice chladicí vody

Sklepní prostor Čerpací stanice chladicí vody, kde jsou umístěna 4 chladicí čerpadla a přívod doplňování okruhu chladicí vody.

Hala vysoušení energosádrovce

Hala je vybavena třemi vysoušecími vakuovacími linkami, nad každou z nich je sada hydrocyklonů (zde dochází k odloučení 41 % vody ze sádrovcové suspenze). Suspenze s energosádrovcem odebraná z absorbéru se rozlévá na dlouhý gumový pás, který je zespodu vakuovaný. Energosádrovec na konci vysoušecí linky má zbytkovou vlhkost 15 %.

Pohled z vrcholku skládkového stroje na záložní skládku uhlí

Na záložní skládce uhlí jsou umístěny 3 skládkové stroje: 1 shazovací vůz a 2 mostové nakladače.

Záložní skládka uhlí

Záložní skládka má kapacitu 120 000 tun uhlí a je určena pro případ přerušení přímé dodávky paliva ze Severočeských dolů. Toto množství vystačí přibližně na týden provozu elektrárny. Uhlí na skládce je neustále zhutňováno pomocí buldozerů a musí se obměňovat, aby se minimalizovalo nebezpečí zahoření.

Pohled ze střechy velínu zauhlování

Vpravo od záložní skládky uhlí je železniční vlečka pro dopravu vápence, dále chladicí věže a komplex odsiřovacího zařízení. V pozadí je budova kotelny, ke které na pravé straně jsou přivedeny zakryté zauhlovací pásy. Na volném prostranství vpravo od budovy kotelny stála dříve již zaniklá elektrárna Tušimice I. Za záložní skládkou uhlí je vidět prostor sousedních Severočeských dolů.

Nápověda

Stiskněte levé tlačítko myši a tahem volte úhel pohledu nebo použijte tlačítka klávesnice.

	přesune vás na přehled elektráren
	přesune vás na hlavní stránku elektrárny
	zobrazí informace o prohlížené části prohlídky
	zobrazí vaši polohu v elektrárně
	zobrazí galerii náhledů, stiskem šipky se přesunete ve výčtu náhledů
	přiblíží obraz
	oddálí obraz
	posune obraz doleva
	posune obraz nahoru
	posune obraz dolu
	posune obraz doprava
	nápověda
	zapne režim zobrazení na celou obrazovku